Krásný den,

když se řekne jméno Robert Bryndza, určitě vás napadnou detektivní příběhy Eriky Fosterové a Kate Marshallové. Možná ale nevíte, že Robert je také autorem ženské literatury. Do češtiny byl konečně přeložen jeho román Ne tak úplně soukromé emaily Coco Pinchardové. Knihu vydalo nakladatelství Cosmopolis a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Seznamte se s Coco Pinchardovou, představitelkou nové rom-com série od Roberta Bryndzy! Jaké to je, když po čtyřicítce začínáte úplně znovu? Je to sranda…

Coco Pinchardová byla až do vánočních svátků šťastná manželka a matka (před chvílí) dospělého syna, která si splnila svůj největší sen – vyšla jí první kniha.

U vánočního stromečku se měla sejít celá velká šťastná rodina a Coco se těšila, jaké skvělé věci jí další rok přinese.

A pak to šlo všechno do háje. Namísto vysněného šperku dostala Coco od manžela iPhone a za pár dnů je právě telefon skoro to jediné, co jí ze starého života zbylo. Z něj teď píše svým přátelům e-maily o tom, co se všechno v jejím „novém“ životě děje. A o tom, jaké to je, když si musíte život poskládat úplně jinak. Ještě že zbyl Coco nadhled a smysl pro humor…

zdroj

moje hodnocení:

Kniha nám přináší přesně to, co slibuje název – ne tak úplně soukromé emaily Coco Pinchardové. Vše je psané v podobě emailů, což je docela nevšední, ale já jsem s tím opravdu neměla problém a velmi rychle jsem si na tento styl psaní zvykla.

Už podle názvu je jasné, že se vše točí kolem ženy jménem Coco Pinchardová. Je to vdaná čtyřicátnice, která nachytala svého manžela, divadelního režiséra, s milenkou a rozhodla se ho opustit. Mám dospělého syna Rosencrantze (to je jméno postavy z Hamleta, kdyby vás to nějak zajímalo:-), šílenou tchyni a poněkud vlezlého a sobeckého švagra s švagrovou. Naštěstí jí poněkud nepohodlnou rodinu vyvažují nejlepší přátelé… Rozhodne se, že vezme svůj život pěkně do rukou a bude dělat to nejlepší ve vlastním zájmu. I kdyby to mělo být zcela sobecké.

Jak jsem již psala výše, kniha je psaná v emailech a autorkou všech emailů je právě Coco. Nikdy se vlastně nedozvíme přesnou odpověď ostatních. Emaily jsou ale dostatečně obsáhlé, abychom z toho dovedli bez problémů pochopit děj. Také se samozřejmě liší v tom, komu je daný email určený (synovi, exmanželovi, kamarádce…).

I když se Coco na začátku knihy vlastně všechno pokazí a má pocit, že život jde do kopru, nějak se z toho postupně vyhrabe a začne dávat jednotlivé části (přes menší peripetie) zase dohromady. Některé epizody jsou veselejší, jiné zase smutné. Dokonce se dostaneme i na Slovensko, což se mi moc líbí (Robert k němu má samozřejmě kladný vztah – žije tak a jeho manžel je Slovák).

První půlka knihy je fakt skvělá. Přečetla jsem ji za necelé odpoledne, nemohla jsem se vůbec odtrhnout, ale za to jsem se pořádně nahlas zasmála. Ta druhá polovina, která se točila kolem pobytu ve Skotsku a v USA, mě tolik nebavila. Pasáž s Amerikou bych dokonce i vypustila, ta mi přišla zbytečná. Už podle anotace je vám určitě jasné, že se jedná o pohodovou ženskou literaturu. Myslím si, že styl psaní je hodně podobný původní knižní předloze Deníku Bridget Jonesové.

Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady. Máte chuť vyzkoušet jiný typ literatury od Roberta Bryndzy? Jak vás zaujala emailová forma? Napište mi:-)

Vaše Čičulka