Čokoládový klub – recenze

Krásný den,

můj oblíbený Londýn, trocha romantiky, špetka humoru a hodně čokolády – přesně to představuje nová romance nakladatelství Cosmopolis Čokoládový klub. Napsala ji britská spisovatelka Carole Matthews a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Diamanty jsou věčné, ale nejlepším přítelem ženy je čokoláda.

Pro Lucy neexistuje nic, co by nevyléčila čokoláda, od zlomeného srdce až po bolest hlavy. Je to jediná věc, na kterou se může spolehnout. A není sama. Její přítelkyně Autumn, Nadia a Chantal sdílejí její vášeň a společně tvoří Čokoládový klub, který neváhá zasáhnout, když se v životě některé z nich objeví krize. A že jich je! To pak vždy vyhlásí čokoládovou pohotovost. Jejich záchranné akce jsou bláznivé a někdy hodně dobrodružné.

Lucy překročila třicítku a stále hledá tu pravou práci i toho pravého muže. Ani jedno se bohužel neobejde bez nehod. Lékem a útěchou je pro ni čokoláda, ve které se opravdu vyzná.

Nadia opustila skvělou práci i rodinu pro lásku, dnes má malého syna a manžela, který propadl hazardu. Je schopná slízat čokoládu i ze synkových sušenek, když na to přijde.

Autumn, dívka z vyšších vrstev s příliš citlivým svědomím, ohnivými kudrnami a příšerným vkusem, se stará o drogově závislou mládež, svou vlastní závislost však pečlivě skrývá.

Chantal je Američanka se čtyřicítkou na krku, bohatým manželem a nenaplněnou potřebou sexu. Její náhodní partneři způsobí řadu problémů, z nichž jí pomohou kamarádky a čokoláda.

zdroj

moje hodnocení:

Zcela netypicky bych začala obálkou, která se podle mě hodně povedla. Čokoládově hnědá barva dominuje, vše je ve stylu románů Julie Caplinové, které mám ráda. Kniha má měkkou vazbu a je rozdělená do kapitol, které jsou psané z pohledu jednotlivých hlavních hrdinek (Lucy, Autumn, Nadia, Chantal). Všechny čtyři kamarádky spojuje vášeň pro čokoládu, ale jejich životy jsou jinak naprosto odlišné.

I když se příběh věnuje všem čtyřem ženám, nejvíce prostoru je věnováno Lucy, jejíž příběh je rozhodně nejromantičtější a právě ona hledá tu pravou lásku. Ostatní členky čokomaniaků mají trochu jiné problémy, i když i ty se točí kolem vztahů (gamblerství, nevěra, touha po dětech, nesmělost). Všechny čtyři milují čokoládu, ale to, co předvádí Lucy, to je už vážně obsese… Já jsem taky na sladké, ale tohle bylo přehnané i na mě:-D

Ten koncept čokoládového klubu a čtyř kamarádek mi tak trochu připomíná Sex ve městě (ten původní, ne tu novou frašku), tam byly také čtyři kamarádky, ale Carrie měla nejvíce prostoru. A stejně jako u amerického seriálu jsem i zde měla raději jiné postavy, hlavně skromnou Autumn, která řeší hlavně rodinné krize. Sympatická mi byla i Nadia, jež se rozhodla bojovat za štěstí sebe samé i svého syna. Musím ocenit, že vážnější témata, do nichž se spisovatelka pustila, působí v knize přirozeně, paradoxně mnohem přirozeněji než ta romantická linka.

Celkově se mi kniha líbila, je velmi čtivá, dynamická, díky krátkým kapitolám mi mizely stránky pod rukama, ale rozhodně nečekejte klasickou moderní romanci. Je to spíše společenský román pro ženy, ideálně opravdu dospělé ženy. Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady.

Máte také slabost pro čokoládu? Oceňujete, když autoři pracují s vážnými životními problémy (např. gamblerství)? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

6 thoughts on “Čokoládový klub – recenze

  1. Helena

    Hani, děkuji za recenzi! Obálka je moc krásná a hned mě napadlo, že tohle čtení bez kousku čokolády asi nepůjde :o)
    Měj pohodový den. Helena

  2. Lucie

    Ahoj, autorku ani knihu neznám, ale proč ne, čokoládu mám ráda a číst si k ní tématickou knihu, to by nebylo od věci:-) A vážné životní problémy? I to je život, i o nich si ráda přečtu..

  3. Stáňa

    Hani, to nezní špatně. Dospělá už bych snad byla, tak ji možná zkusím. Teď mám ale těžký čtecí absťák, protože mne covid uvěznil doma a nemůžu ani do knihovny ani k mámě, abych si na tu neschopenku nějaké čtivo půjčila. Sice tu mám Pražské mordy, ale popisy kriminálních případů z konce 19. století se nedají číst v jednom zátahu… Potřebovala bych něco, do čeho bych se „zakousla“. Asi nezbude, než se vrátit k Co život dal a vzal“ (Betty MacDonaldová nezklame ;-)).
    Hezký den

Napsat komentář: ciculka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *