Chce to dva – recenze

Krásný den,

už od prvních řádek poněkud ztřeštěný příběh svérázné Angličanky Clemency je představen v knize Chce to dva. Jedná se o humornou romanci, napsala ji britská autorka Natalie Coxová. Knihu vydalo nakladatelství Cosmopolis a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Jediné, co Clem těší, je jízda na kolečkových bruslích. Její práce v londýnském obchůdku je v ohrožení, bývalý přítel chce být její nejlepší kamarád, soused si vymohl soudní zákaz volného pohybu jejího psa a rodiče uprchli ze země a nechali jí na krku své dluhy.

Když zjistí, že ještě ke všemu někdo ukradl její identitu a vydává se za ni, je naštvaná a rozhodne se svou dvojnici vypátrat za každou cenu. Vrhne se proto do bláznivé honby za spravedlností, která zahrnuje i docela okouzlujícího detektiva, který se zdá být neobvykle zaujatý nejen tímto zapeklitým případem, ale hlavně Clem samotnou.

zdroj

moje hodnocení:

Clemency je mladá Angličana, která žije v Londýně, pracuje jako vedoucí obchodu se sýry a společnost jí dělá veliký pes Karlík Bucket. Její přístup k životu není úplně nejzodpovědnější, což jen potvrdí fakt, že si vůbec nevšimne, že v jejím okolí se pohybuje jiná mladá žena, která je jí velmi podobná a která ji okradla o peníze a totožnost. Clemency je hodně zbrklá a dělá často unáhlená rozhodnutí, a tak se také vydá na trestnou výpravu, aby zlikvidovala zločin.

Příběh je koncipovaný jako humorná romance. Já jsem tedy moc nesmála. Clem má sice velmi svérázný koníček – roller derby, ale vtipné scény se točí hlavně kolem psa, všude jinde mi to přijde hodně přitažené za vlasy. Co se týče romantiky, té je tady velmi málo. Policista Gus je sice moc sympatický, ale proč se mu proboha líbí Clem, to fakt netuším.

I když kniha není nějak extrémně dlouhá a navzdory velkým písmu, četla se mi špatně, dlouho to trvalo, než jsem se dostala do konce. Myslím si, že je to tím, že mě moc nezaujal příběh a ani mi nebyly sympatické hlavní postavy. Obzvlášť u Clemency bylo jednání hodně nelogické a hloupé, řekla bych, že bylo přímo nereálné.

Chce to dva rozhodně představuje nenáročný typ literatury. Něco, u čeho si rychle odpočinete a za dvě hodiny nevíte, o čem to bylo. Já jsem si z ní asi nejvíce odnesla popis a pravidla roller derby, o kterém jsem do té doby nikdy neslyšela.

Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady. Znáte roller derby? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

6 thoughts on “Chce to dva – recenze

  1. Lucie

    Ahoj, občas i takovéhle oddechovky čtu, někdy zkrátka na nic náročnějšího není chuť. Asi to nebude něco, co bych sháněla, ale kdybych ji viděla třeba v knihovně, tak proč ne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *