Vinice ve Francii – recenze

Krásný den,

jestli čtete romantické knihy nějak častěji, tak vám anglická autorka Julie Caplinová určitě nemohla uniknout. Její série Romantické útěky i rychle dobyla srdce čtenářek po celém světě a to moje není výjimkou. Vinice ve Francii představuje už desátý díl, a i když Juliiny příběhy jsou zápletkově poměrně jednoduché a s opakujícím se konceptem, pořád skvěle fungují. Knihu vydalo nakladatelství Cosmopolis a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Vychutnejte si pravé šampaňské a máslové croissanty podávané s proslulým francouzským šarmem
Hattie má zlomené srdce a cítí se mizerně. Když se jí naskytne příležitost pracovat dva měsíce na krásném sídle v oblasti Champagne, neváhá ani vteřinu a koupí letenky rychleji, než vyletí zátka z lahve šampaňského.

Příprava velkolepého obřadu její sestřenice Gabby pro ni představuje šanci vypracovat se z pouhé asistentky na vyhledávanou organizátorku svateb. Proto se rozhodne zapomenout na trable s láskou a napnout všechny síly k uspořádání pohádkového dne. Nepočítala ovšem s jednou maličkostí… S úžasným Lucem, který neustále rozptyluje její pozornost. Podnikají spolu výlety po okolí, navštěvují místní trhy s delikatesami a užívají si pikniky mezi řádky vinné révy.
Možná za to můžou bublinky, možná Lucovo kouzlo, ale Hattie začne přemýšlet, jestli jde jen o chvilkové poblouznění, nebo snad o něco víc. 

zdroj

moje hodnocení:

Hattie (známe ji z předchozího románu Hrad ve Skotsku) je mladá Angličanka, která se rozhodla udělat si jméno jako svatební organizátorka. Využije na to velkolepou svatbu své sestřenky Gabby, která by se měla konat na malebné vinici ve Francii. Ta patří rodině Luca, ale jeho otec nemá o víno zájem a hrozny vždy prodá. Luc by ale chtěl obnovit zašlou slávu rodinného šampaňského impéria a rozhodl se, že znovu začne vyrábět své vlastní víno.

Do knihy jsou zapleteny i zajímavé vedlejší postavy. Svéráznou britskou kuchařku Fliss už taky známe z předchozího románu, ale objevili se tu i další hrdinové. Na první pohled drsný a lehce neurvalý Alfréd, sobecky působící Yvette, na život rezignující Solange… Líbí se mi, že malé cameo bylo věnováno Nině a Sebastianovi, které známe jako hlavní postavy Cukrárny v Paříži.

I zde se Caplinové podařilo nenásilnou formou spojit romantickou linku (dokonce je tu i jedna vedlejší), atraktivní prostředí prosluněné francouzské vinice a takové spisovatelské gastro porno:-D Jestli jste už četli nějaký její román, víte, o čem mluvím. Tentokrát tu není jeden signifikantní pokrm, spíše je kladen důraz na víno a šampaňské, ale popisy jídla Fliss a Solange vám rozehrají všechny chuťové pohárky.

Když bych měla románu něco vytknout, bylo by to asi tajemství sklepa, jehož příběh se dozvídáme na samém konci. Myslím si, že je to tam zbytečné, nebo tomu naopak měla autorka dát více prostoru a nějak lépe to zakomponovat do dějové linie. Co zase naopak musím vyzdvihnout, jsou některé myšlenky (viděla jsem na netu, že oslovily i jiné čtenáře). Není to nic převratného, ale každá je neuvěřitelně pravdivá.

„Kde je vůle, je i cesta.“

„Nudí se jen nudní lidé.“

„Každý z nás musí být hlavní postavou svého života.“

„Život je příliš krátký na to, abychom pili špatné víno.“

Jestli si chcete trochu vylepšit chladné zimní večery, Julie Caplinová je pro vás ta správná volba. Je to romantická jednohubka, kterou máte za dva dny přečtenou a která umí zanechat v duši klid a mír. Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady.

Máte rádi citáty z knih? Četli jste už nějakou Caplinovou? Líbil by se vám výlet do oblasti Champagne? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

8 thoughts on “Vinice ve Francii – recenze

  1. Helena

    Hani, tedy zrovna dneska bych se zachumlala do deky a četla si…
    No, nic, přestávám snít.
    Děkuji za tip a přeji příjemný den. Helena

  2. Lucie

    Ahoj, ještě ji nemám ani koupenou, ale určitě si ji pořídím, Julii Caplin mám ráda, všechny její knihy jsou pohodové čtení.

    1. ciculka Post author

      Ahojky,
      já jsem v listopadu přečetla ještě jednu z Londýna, která vyšla pod pseudonymem Jules Wake a taky mě hodně bavila.

  3. Stáňa

    Hani, od Caplinové jsem četla myslím 3 knížky (Chorvatsko, Skotsko a Island) a líbily se mi. Jsou sice předvídatelné, ale čtou se dobře.
    Brzo se uzdrav

    1. ciculka Post author

      Ahoj Stáni,
      to máš pravdu, nic překvapivého tam není, ale vždy fungují jako takový příjemný balzám na duši:-)

  4. Bára

    Mám moc ráda, jak Julie propojuje osudy postav z různých svých knih. Když člověk čte o někom, kdo byl v některé předchozí knize, hned má pocit, jako by potkal nějakého starého známého. Máš asi pravdu v tom, že by nebylo na škodu trochu víc prostoru věnovat záhadě sklípku, na to, že to byla věc co měla vyřešit plno problémů, to bylo podáno spíš okrajově a vzbudilo to další otázky. Takové šup! a konec. 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *