Tichý pláč – recenze

Krásný den,

Lisa Regan se na poli detektivních thrillerů velmi dobře uvedla sérií knih s policistkou Josie Quinnovou. Tichý pláč představuje už šestý díl této série. Knihu vydalo nakladatelství Cosmopolis a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Když je sedmiletá Lucy Rossová unesena z kolotoče v dentonském městském parku, detektiv Josie Quinnová se i se svým týmem zapojí do usilovného pátrání. Je to právě ona, kdo najde Lucyin třpytivý motýlí batůžek, uvnitř nějž je nacpaný vzkaz s ničivým poselstvím: Zvedni telefon, nebo tvoje holčička zemře…

Druhý den získají Lucyini rodiče i policejní tým a FBI na chvilku naději, když zvednou hovor a myslí si, že volá chůva – místo toho se však na lince ozve mrazivý mužský hlas. Policie spěchá do bytu chůvy, jen aby našla její bezvládné tělo ve změti prostěradel na posteli.

Každý nový telefonát od někoho propojeného s rodinou končí šokujícím nálezem dalšího těla. Zvrácený vrah se chce evidentně pomstít a nezastaví se, dokud rodina Rossových nebude na kolenou…

Intuice Josii napovídá, že Lucyini rodiče jí neříkají celou pravdu, ale něco jí stále brání v tom, aby pronikla do případu hlouběji. Možná je to její vlastní tajemství? Má Josie dost sil na to, aby tento případ vyřešila? Pokud chce Lucy přivést domů živou, nemá na výběr…

zdroj

moje hodnocení:

Tichý pláč dějově přímo navazuje na předchozí knihu, Noah má pořád sádru a jejich vztah s Josie je lehce napjatý. Během pobytu v dětském parku je Josie svědkem toho, jak zmizí malá holčička Lucy. Zůstal po ní jen malý motýlí batůžek. Její rodiče jsou zoufalí a policie si neví rady, protože nikdo nemá důvod jim ublížit.

Autorka tentokrát nepropojuje zápletku s některým z policistů na okrsku, což je příjemná změna. Tichý pláč není ani tak brutální jako předešlé knihy, děj graduje postupně, docela dlouho trvá, než dojde k odhalení skutečnosti. Rozhodně se vyplatí číst až do poslední stránky.

Co se týče kompozice, je zajímavá a povedená. samozřejmě jsou zde kapitoly psané z pohledu Josie a jejího vyšetřovacího týmu, ale občas se objeví části, kde žádná postava nemá jména, neznáme jejich vztah, jen víme, že je tam žena a dítě, které někdo drží nejspíš v zajetí. Kapitoly jsou krátké, a díky tomu i velmi čtivé.

Je zde dost prostoru pro Josie a její osobní vztahy. Docela dost se pracuje s jejími pocity, které jsou hodně propojené s tím únosem. Josie má ale štěstí, že muži v jejím okolí jsou velmi trpěliví a laskaví. Líbí se mi, že Josie není úplně perfektní, že má chyby, které ji dělají lidštější.

Já jsem si Tichý pláč užila a všeobecně si myslím, že romány Lisy Regan mají vzestupnou tendenci a určitě bych vám je doporučila. Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy si knihu můžete koupit na stránkách Grady.

Už jste také objevili knihy Lisy Regan? Jaký díl vás bavil nejvíce? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

6 thoughts on “Tichý pláč – recenze

  1. Stáňa

    Hani, já Lisu Regan objevila díky tobě :). Zatím mám přečtené první dvě knihy ze série a víc se mi líbila ta první – Mizející dívky. Tichý pláč bych si určitě časem chtěla přečíst taky.
    Hezký den

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *