Smrt jako umění – recenze

Krásný den, 

dnes se spolu podívám na novou britskou detektivku Smrt jako umění od anglického autora Laurence Anholta. Kniha je prvním románem z cyklu Policajtka a mystik a vydalo ji nakladatelství Metafora v roce 2019. Já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Když je slavná umělecká performerka nalezena na vernisáži k vlastní výstavě mrtvá v nádrži plné formaldehydu, podezření okamžitě padne na její nejbližší. Vedoucí vyšetřovatelkou je Shanti Joyceová, která byla nedávno převelená z Londýna do Yeovilu poté, co její poslední případ nedopadl ani zdaleka tak, jak měl, a navíc se jí rozpadlo manželství. Shanti rychle odhalí, že k vyšetřování bude třeba víc než jen chladná logika, a když jí kolega doporučí Vince Caina zvaného Veggie, Shanti toho podivínského detektiva vyhledá. Oba vyšetřovatelé se ponoří do bohémské komunity a objeví místo plné zášti a žárlivosti. A brzy zjistí, že i přes pokračující vyšetřování, je vrah nejen velmi důmyslný, ale také zdánlivě nepolapitelný. Může se nepravděpodobná dvojice detektivů – pragmatická a nohama pevně na zemi ukotvená Shanti a mysticky založený Cain se svou nevysvětlitelnou intuicí – ukázat jako pravý klíč k dopadení vychytralého vraha?

zdroj

moje hodnocení:

Britský spisovatel Laurence Anholt si připravil novou sérii detektivek, která se jmenuje Policajtka a mystik. To tedy hned od začátku celkem dobře vystihuje hlavní dvojici detektivů. Ona je opravdu policajtka, přišla z velkého města a má ve své kariéře velký škraloup, s kterým se musí potýkat. On je prostě jiný a klasická konzumní společnost ho nechápe. Nepředstavujte si pod pojmem „mystik“ nějaké médium, které mluví s přírodou/duchy/zvířaty, a tak řeší případy. Caine je prostě jiný, vyznává východní filozofii, Buddhu, přírodu, celkově se straní lidí a je rád sám v přírodě. Ostatní kolegové si z něj dříve dělali legraci, ale je nesporným faktem, že Caine je prostě dobrý detektiv a policista.

Hlavní ženská hrdinka se jmenuje Shanti a už to jméno ve vás jistě evokuje Indii. To je správně, je dcerou přistěhovalců a z mého pohledu je docela zajímavé, že si autor vybral právě tuto menšinu (i když Indů žije v Británii opravdu mnoho). Shanti má velmi vtipnou (a poněkud vlezlou) maminku a taky syna,s kterým jsou někdy problémy. Dohromady tvoří celkem překvapivý pár, kde to ale nakonec všechno funguje a ta pracovní (ale nejen ta) chemie mezi ni je:-)

Celý příběh se odehrává na klidném anglickém venkově, který by mohl působit lehce nudně, ale jsou tu místa, která ho neuvěřitelně oživují, jako např. umělecká komunita kolem vysoké umělecké školy, kde studovala i zavražděná umělkyně Kristal.

Právě kolem ní, jejího působení na univerzitě, jejího umění a rodiny se točí celý příběh. Kristal se rozhodla znovu oživit svoji uměleckou kariéru a připravila novou výstavu. Právě při slavnostní vernisáži, kdy měl být odhalen zlatý hřeb večera, je objeveno její tělo. Otázkou je, kdo vraždil, protože motiv mělo opravdu mnoho lidí…

Začátek knihy je hodně dobrý a hned vás vtáhne do děje. Pak autor trochu zpomalil a tempo knihy odpovídalo poklidnému anglickému venkovu. Ale závěr vás zase vtlačí do židlí a bez dechu čtete dál a dál, abyste se konečně dozvěděli, jak to vlastně všechno bylo…

Autor tady moc pěkně pracuje s kontrasty, které najdete nejen u ústřední dvojice detektivů, ale také třeba v prostředí, kde se příběh odehrává – anglický venkov vs. extravagantní a avantgardní prostředí umělecké kolonie a umělecké univerzity.

Celkově se mi líbí, že autor se věnuje jen ústřední dějové linii, tedy vyšetřování Shanti a Cainea. Zbytečně nikam neodbočuje a je mi sympatický i počet postav, které se v knize vyskytují. Čtenáře tedy zbytečně nic nerozptyluje a může se věnovat jen hledání vraha.

Kniha by mohla působit velmi poklidně, ale je dobře napsaná a bavila mě. Jsem zvědavá, jaký bude další díl. Myslím, že se příběh bude líbit všem, kteří nemají rádi krváky nebo velkou brutalitu (jako např. knihy Chrise Cartera).

Za zaslání výtisku ještě jednou děkuji nakladatelství Metafora  a vy ji seženete na stránkách Grady. Znáte tohoto britského autora? Láká vás umělecké prostředí? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

2 thoughts on “Smrt jako umění – recenze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *