Pohlednice z Itálie – recenze

Krásný den, 

s dnešní knihou se ještě tak trochu ohlédneme za teplým létem, neboť nás Pohlednice z Itálie zavede do kouzelného Portofina. Knihu napsala Alex Brownová, vydalo ji nakladatelství Metafora a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Grace Quinnová má zlomené srdce, spoustu starostí s matkou a budoucnost vidí černě. Pracuje ve společnosti pronajímající lidem skladové prostory a jediný zdroj dobrodružství pro ni představuje vyklízení těch starých, za které nájemníci přestali platit a v nichž se skrývá spousta pokladů. Jedním z takových je i sklad jisté Connie Levinové – jenže v něm Grace oproti ostatním objeví poklad skutečný: sbírku umění nevýslovné ceny, a také stoh dopisů a deníkových zápisků, které by snad mohly odhalit tajemství jeho původu. Skrze ně se Grace dozvídá o Conniině životě a obdivuhodném rozhodnutí vypravit se koncem druhé světové války za svojí láskou do Itálie. Na cestě ji čekala spousta překážek, ale bezelstná a cílevědomá Angličanka se s nimi vždy pokoušela vypořádat, jak nejlépe dovedla. Ohromená Grace si z Connie vezme inspiraci a konečně se rozhodne se sebou něco udělat – a zároveň dostat Conniin majetek k její rodině, pokud nějakou má. Vydává se na cestu. Také do Itálie. Do růžové vily zhlížející z vysokých útesů na malebnou riviéru. Dovede změnit svůj život? Podaří se jí rozplést pravdu o všech zradách a rodinných tajemstvích, které se snažila Connie tak těžce překonat? A čeká na ni na konci cesty láska jejího života?

zdroj

moje hodnocení:

Na prví pohled vás jistě zaujme moc povedená obálka knihy, kde je znázorněné středomořské městečko s velikou vilou na kopci. Vše je krásné a zářivé. Přesto ale příběh začíná v poněkud pochmurné Anglii, kde v jednom obyčejném řadovém domku žije Grace se svojí panovačnou matkou. Grace je bývalá tanečnice, která se pořádně nevzpamatovala z rozchodu s nevěrným snoubencem. Vlastně se dokonce psychicky složila a musela se vrátit do matčiny řadovky. Jenže k tomu došlo už před několika lety a Grace pořád žije s matkou, která ji tak trochu tyranizuje, roky jí ubíhají a psychické problémy zůstávají.

Jedinou útěchou je práce ve skladu, která ji překvapuje naplňuje. Majitelé, postarší manželé, jsou vlastně jedni z mála jejích přátel. Jednou najde v dlouhodobě pronajatém skladu deník jiné mladé ženy, Connie, a její osud ji naprosto pohltí. Díky tomu má konečně šanci na změnu života. Otázkou ale je, jestli ji opravdu využije…

Celý román se vlastně skládá ze dvou dějových linií. První z nich je příběh Connie, mladé dívky, jež přišla o svoji velikou první lásku za druhé světové války. Její další osudy se dozvídáme z deníku, který si čte Grace. Kolem ní se točí druhá dějová linka. Grace žije v současnosti, její nemocná matka je tyran, ostatní sourozenci sobci, ale naštěstí se zde objeví šance na změnu. Connie nedokázala pomoci sobě, ale mohla by zprostředkovaně podat pomocnou ruku právě Grace.

Musím se přiznat, že mám ráda příběhy, kdy je minulost propletená se současností a postupně odhalujeme, co se vlastně stalo. Určitým způsobem mi zápletka připomínala román Levandulové ráno od Jude Deveraux, což je moje oblíbená kniha.

I když je to román plný lásky, neřekla bych, že je to čistokrevná romance. Láska zde má mnoho podob – milostná, sourozenecká, rodičovská, tragická, nenaplněná, nešťastná, ale samozřejmě i ta opětovaná. Anotace knihy mi přišla celkem zajímavá, ale kniha mě od prvního řádku vtáhla do děje… Musela jsem ji prostě hned přečíst, takže jsem šla spát pozdě a v práci byla úplně přejetá:-D

Líbí se mi, jak tu autorka pracuje s hlavní hrdinkou. Grace byla určitě dříve hvězda – tanečnice v představení v londýnském West Endu, krásná, šťastná, zamilovaná. Jenže pak přišla nevěra, rozchod a mi ji poznáváme jako zlomenou třicátnici, která ztratila veškerou životní energii. Grace se vlastně odráží ode dna a bojuje o svoje místo na slunci. Ten přechod je zde zachycen velmi citlivě a přesvědčivě.

Je jasné, že tento román cílí na ženské publikum. Najdeme zde pořád velmi dobře fungující popelkovský motiv, ale naštěstí se zde objevují i vtipné pasáže, které má na svědomí především Gracein nejlepší přítel. Konec je naprosto dojemný, velmi lidský, docela jsem si pobrečela…

Alew Brownová opravdu velmi dobře zachytila ponurou stránku Anglie a její průmyslové čtvrti, kde Grace pracuje. S tím kontrastuje slunná Itálie, kde je vše hezčí, jasnější, pozitivnější… Název Pohlednice z Itálie čtenář pochopí spíše až ke konci, kdy se před ním konečně rozvine celý životní příběh krásné Connie.

Já jsem si tento román nečekaně užila mnohem více, než jsem si myslela. Je to moc hezký příběh, oddechová literatura na pohodový víkend. Jestli máte chuť na vyváženou směsici romance a zajímavých životních osudů, jděte do něj:-) Já za knihu ještě jednou děkuji nakladatelství Metafora a vy ji seženete na stránkách Grady. 

Máte rádi příběhy, kde se střetává minulost se současností? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

8 thoughts on “Pohlednice z Itálie – recenze

  1. WantbefitM

    Také mám ráda, když se minulost proplétá se současností, ale musí to být dobře rozpoznatelné, jinak se v tom pak ztrácím 😀 🙂 Knížka vypadá fajn, já teď čtu Poslední dopis od Tvé lásky a moc se mi knížka líbí a jsem zvědavá, jak to bude dál 🙂

    WantBeFitM

    1. ciculka Post author

      Ahoj,
      přesně! Tady je to jasně srozumitelné, tak se mi to četlo dobře. Myslím si, že jsem tuto knihu od Jojo nečetla, ale nejsem si úplně jistá, protože ten název je mi zase hodně povědomý. Myslím si, že by se ti kromě této knihy mohlo líbit i Levandulové ráno od Jude Deveraux.

    1. ciculka Post author

      Ahoj Stáni,
      já myslím, že někdy to stačí. Když je romantiky příliš, tak je to přehnané a román působí klišovitě. Tady to naštěstí není, spíš je to takový dojemný příběh.

  2. Helena

    Haničko, obálka je prostě kouzelná! Anglii by v knize asi nečekal…
    Děkuji za další recenzi a přeji hezké dny, Helena

    1. ciculka Post author

      Ahoj Helenko,
      to máš pravdu, obálka se opravdu povedla. Ta deštivá Anglie moc hezky kontrastuje se slunnou Itálií.

  3. Lucie

    Ahoj, jeví se mi to jako fajn knížka, když si budu chtít odpočinout od všech těch detektivek. A dojemné konce já mám ráda:-)

    1. ciculka Post author

      Ahoj,
      já jsem se nějak předetivkovala:-) Mám doma rozečtené dvě povedené detektivky a nějak se nemohu dobrat konce. Místo toho jsem přečetla už dvě romance a včera jsem začala číst Hledání svobody od Harrym a Meghan. Přečteno za září bude dost plné:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *