Krásný den,
dneska tu mám takovou specialitku. Když jsem byla malá, tak jsme jezdili k prarodičům do Hradce Králové. Babička Anička byla výtečná kuchařka a jednou z jejích specialit byly domácí koblihy. Dlouho jsem o nich snila a až nyní jsem se je rozhodla zkusit a jsem opravdu nadšená. I když to může vypadat náročněji, nakonec to byla pohoda. Pracovala jsem s robotem, ale není to podmínka.
co budeme potřebovat na těsto:
- 500 gramů hladké mouky
- 34 gramů droždí
- 250 ml mléka
- 50 gramů cukru
- 50 gramů másla
- špetka soli
- citronová kůra
- 3 žloutky
- 3 lžíce rumu
co budeme potřebovat na smažení, náplň a potření:
- marmeláda
- 1 litr oleje na smažení
- máslo
- 1 lžíce rumu
Začneme přípravou kvásku. V malé misce nebo šálku rozmícháme droždí se lžičkou cukru. Je to třeba třít tak dlouho, dokud nevznikne řídká kašička (min. 5 minut). Tu si přelijeme do větší misky, přidáme půlku vlažného mléka a lžíci hladké mouky. Mléko musí být opravdu jen vlažné, jinak kvásek nevzejde. Dáme ho na teplé místo a necháme působit.
Mezitím si v míse od robota utřeme cukr, máslo a žloutky. Přidáme ostatní suroviny a vzešlý kvásek. Vše necháme důkladně promíchat pomocí háku. Těsto se opravdu dělá aspoň deset minut, aby pak byly koblihy pěkně nadýchané. Hotové těsto zakryjeme utěrkou a necháme ho na teplém místě, aby pěkně vykynulo. Těsto kyne 45 – 90 minut.
těsto před kynutím
vykynuté těsto
Vykynuté těsto rovnou rozválíme na pomoučněném válu. Placka by měla být cca půl centimetru vysoká, určitě ne tenčí. Vybereme si dvě kulatá vykrajovátka, která mají rozlišný průměr. Já jsem využila dvě skleničky. Začneme vykrajovat pomocí toho většího. Jednotlivá kolečka dáváme stranou na pomoučněný tác. Zbytky těsta ještě jednou vyválíme a vykrájíme. Vícekrát bych nedoporučovala to opakovat, protože by pak těsto nebylo nadýchané. Udělejte ze zbytku třeba pletenec.
Kolečko si vždy vezmeme do rukou, trochu ho ještě pomocí prstů nebo válečku rozšíříme, doprostřed dáme lžíci marmelády. Já jsem si vybrala domácí třešňovou marmeládu, která byla tužší. Je ideální, aby nebyla moc tekutá, protože se vám bude lépe pracovat. Kolečko s marmeládou překryjeme druhým kolečkem, které také pomocí prstů rozšíříme. Okraje přimáčkneme k sobě a pomocí menšího vykrajovátka odkrojíme okolní těsto. Doufám, že je vám ten popis jasný, mrkněte kdyžtak na fotky:-) Jednotlivé syrové koblihy necháme ještě chvilku v teple kynout.
Do hluboké pánve nebo širšího kastrolu nalijeme minimálně litr oleje a pořádně ho rozpálíme. Na malém kousku těsta vyzkoušíme, jestli je olej už připravený na smažení. Smažení půjde velmi rychle, minutku z každé strany, takže si rovnou dopředu připravte vedle pánve i nějaký plech s papírovou utěrkou. V rendlíčku si rozpusťte kousek másla a přidejte do něj tak lžíci rumu. Touto směsí budeme potírat hotové koblihy.
Smažení je jednoduchá záležitost, jen musíte mít ten olej naprosto rozpálený. Jde to rychle, tak půl minuty na jednu stranu, pak otočte. První stranu doporučuji smažit pod pokličkou, po otočení bez ní. Smažením koblihy hned naběhnou a mají klasický objemný tvar. Hotové koblihy dejte na papírové utěrky, aby nebyly mastné. Ještě horké je potřete směsí rumu a másla. Nakonec je můžete lehounce pocukrovat moučkovým cukrem.
v koblize je i taková ta správná „kapsa“
I když vám to může připadat zbytečné, tak domácí koblihy jsou chuťově úplně jiné než ty kupované. těsto je krásně vláčné, nadýchané a je výtečné i další dny. Z této dávky jsem udělala 19 koblih a 4 pletence. Rovnou vám říkám, že se to sní velmi rychle:-)
Zkoušeli jste někdy domácí koblihy? Máte je rádi s marmeládou? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
Ahoj, já jsem zkoušela jen takovou variaci na domácí koblihy, řekněme, kdy jsem tu marmeládu potom kydla na usmažený koblih. Tyhle vypadají snad ještě líp než kupované z obchodu a ještě když jsou i chuťově lepší..určitě vyzkouším:-)
Ahoj,
já jsem si všimla, že tyto minikoblížky proletěly sociálními sítěmi na začátku karantény. určitě je vyzkoušej, u nás doma měly maximální úspěch, to jsem ani nečekala. Samozřejmě nevydržely ani 24 hodin.
Hani, jsi dobrá, že ses do koblih pustila. Já má z kynutého těsta docela respekt (i když letos jsem konečně „pokořila“ domácí housky :)). Já koblihy nijak extra nemiluju, ale ty tvoje vypadají moc pěkně.
Ahoj Stáni,
já se kynutého těsta taky bojím. Měla jsem pocit, že mi ten kvásek zase nefunguje, tak jsem rozčileně volala mamce a šla jsem k ní (bydlíme ve stejném paneláku). Ve výtahu se kvásek rozhýbal, tak to byla zbytečná návštěva:-) Jinak já mám koblihy ráda, ale musí být čerstvé a nadýchané – třeba Billa je moc dobré nemá.
Haničko, musím přiznat, že koblihu jsem neměla alespoň deset let. Snažím se smaženému vyhýbat, po koblize mi bylo vždycky těžko.
Ty tvoje vypadají skvostně, je vidět, že to je roky prověřený recept.
Přeji hezký den, Helena
Ahoj,
já také smažené moc nevyhledávám, raději jídlo vařím, dusím nebo peču. Každopádně koblihy mi nic nedělají (což je možná škoda, určitě by mi prospělo, kdybych je nejedla), ale nevím, jestli si ty kupované budu ještě pořizovat, protože ty domácí je totálně překonaly. Včera u mě byla i kamarádka, která nakonec snědla jen tři (už doma došly) a oba rodiče se mě nezávisle na sobě ptali, kdy je zase budu dělat (správná odpověď by byla očividně hned). Já jsem si recept našla na internetu, ale když jsem ho porovnala s babiččiným, tak je stejný. Musela jsem slíbit, že je udělám příští týden zase:-) Dneska se chystám na švestkový závin a na víkend bych ráda zkusila upéct sacher dort pro tátu k svátku (je Václav).
Uplně jsem si vzpomněla, když jsem jako malá chodila na masopust. to byly tyhle koblihy všude 🙂 co dům to kus 😀
Ahoj Hevi, on je to vlastně recept na masopustní koblihy:-) Byla jsem moc malá, abych si vzpomněla, jestli je babička dělala jen na masopust, ale pokaždé to bylo úžasné:-)