Krásný den,
kdo mě sleduje na FB, tak ví, že jsem v červenci byla na dovolené v Irsku. Opět jsme se tam vypravily s mojí kamarádkou Janou a naši cestu jsme pojaly hudebně. Janča je hudební nadšenec, hudbu poslouchá, skládá a píše i texty. Samozřejmě hraje i na kytaru. Já jsem hudebně hluchá (jako naprosto). Kdysi jsem se snažila naučit hrát na kytaru a místní lidušky mě vyhodili po půlroce s tím, že si nikdo nezaslouží takové utrpení, jako když já hraju na kytaru. Bohužel to neznamená, že bych hudbu neměla ráda. Spokojeně ji poslouchám a naneštěstí si občas i zpívám (fakt falešně a mimo rytmus, i když já to neslyším, že:-)
čekáme na bus
S Jančou jsme si kupovaly letenky samy. Jana letěla jen s příručním zavazadlem, já měla samozřejmě kufr, kde jsem i doplácela za přebytečná kila… Letěly jsme klasicky se společností RyanAir a vše bylo v pohodě, minimálně po cestě tam. Určitě je dobré kupovat letenky v předstihu, bývají levnější. Lety jsou hodně plné, takže vše mít zajištěné včas. Také mějte na paměti, že u RyanAir si musíte udělat odbavení doma, jinak za to budete na letišti dost platit. Do Irska se dá letět s občankou nebo pasem a Irsko není v Schengenu, takže odlétáte z terminálu č. 1. Jinak dublinské letiště je dost rozlehlé, takže počítejte s tím, že se pěkně projdete. Z letiště jezdí různé busy do centra, pro nás dojel Tom autem.
Wooden Bridge – jeden z orientačních bodů na promenádě
Bydlely jsme zase u Aubrey a Toma doma v přístavní čtvrti Clontarf. Za noc se snídaní jsme platily každá 25 euro. Měly jsme vlastní pokoj a každá postel. Koupelna byla společná a mohly jsme využívat i kuchyň. Každá jsme dostala klíče od domu a vše bylo v pohodě. Já i Jana máme lítačku na dublinskou MHD, to se rozhodně vyplatí. Pokud byste také chtěli vyzkoušet ubytování v rodině, tak se mrkněte na stránky homestay.com. Pro Iry je normální, že některé pokoje v domě nabízejí. Ubytování je to pohodové, hodně levné a počítejte s tím, že se očekává nějaká komunikace s paní domácí. Klasická snídaně byla zastoupena tousty s máslem a džemem a cornflaky s mlékem. K pití byl čaj, popřípadě káva. Toto je taková typická snídaně, nic jiného nečekejte. Stůl by vždy ráno prostřený a tousty jsme si opékaly samy.
v restauraci Fish&Chips jsem si dala kuře a chips:-)
Po městě jsme se pohybovaly právě pomocí MHD, večer jsme se vracely domů taxíkem, který z centra do této okrajové čtvrti stál cca 17 euro. V Dublinu nemají jízdní řády s názvy zastávek, což je trochu problém. Když nechcete platit plné jízdné, tak musíte říct, na jakou zastávku chcete jet. Jenže vy nevíte, jak se ta zastávka jmenuje, že jo?:-) Takže já jsem se vždy pokoušela vysvětlit, kam chci jet. Popisovala jsem obchody, které jsou u zastávky, a bylo to opravdu vtipné. Ale dvakrát mě řidiči nechali jet zadarmo (jedna jízda stojí necelá 3 eura, to jde:-) a celkově se mi snažili pomáhat. Několikrát mi vysvětlovali jejich systém placení (který já znám už z loňska). Celkově lidé v Dublinu jsou moc milí. Autobusy jsou tam patrové, což já miluji a neustále se škrábu nahoru (vypadá to fakt vtipně, když mám všechny ty tašky s nákupy). Jako správný turista jsem vždy chtěla sedět hned vpředu, abych měla nejlepší výhled. Město není úplně nejkrásnější, ale my bydlíme v tom Clontarfu, kam se jezdí podél takové přímořské kolonády a to je fakt bomba. Tam už máte pocit, že jste na venkově.
na promenádě
na promenádě
na ulici
Co se týká jídla, je to vše podstatně horší. Snídani jsme měly v domě, ale zbytek byl na nás. Jídlo je zde hodně drahé. Zkoumala jsem i různé restaurace, obyčejné pizzerie nebo nějaké lokální hospůdky mimo centrum, ale všude to bylo minimálně za 14 euro bez pití. I v obchoďáku to bylo dost drahé. My jsme nakupovaly hlavně v Tescu (drahé) a ještě ve Sparu (ještě dražší). Nakonec jsem zjistila, že asi nejlevnější je McDonald a Burger King, kde se najíte a napijete dosyta do deseti euro. Za tuto cenu seženete v Tescu bagetu, sýr, šunku a limču, pokud budete kupovat to, co je v akci a je nejlevnější. Takže jídlo a pití žádná sláva. Jinak Irové moc vařit neumějí, hodně jsou zvyklí na polotvary.
můj oblíbený podnik na jídlo
můj oblíbený podnik na jídlo
sváča:-)
Pákistánská restaurace – další orientační bod
v naší ulici
kytičky jsou všude:-)
S Jančou jsme takto byly společně v Dublinu už podruhé a vyhovuje nám to. Samozřejmě je město plné hotelů a penzionů, takže pokud chcete bydlet klasicky, tak máte možnost. Příště Vám napíšu něco o programu a o našich zážitcích:-) jak rádi cestujete Vy? Bydleli jste někdy v rodinách? Napište mi:-)
Vaše Čičulka