Američanka v Paříži – recenze

Krásný den,

v nejnovější knižní recenzi jsem zaměřila na velmi speciální román, který se věnuje literatuře a přináší nám neuvěřitelný životní příběh Jamese Joyce a Sylvie Bleachové. Kniha se jmenuje Američanka v Paříži, autorkou je Kerri Maherová, knihu vydalo nakladatelství Metafora a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Knihkupectví Shakespeare & Co. v Paříži je více než knihkupectví a knihovna. Většina z prominentních spisovatelů ztracené generace, jako jsou Ernest Hemingway, Ezra Pound nebo Gertrude Steinová, je považují za druhý domov. Právě tady se uzavírají jedna z nejdůležitějších literárních přátelství 20. století – včetně toho, které se zrodí mezi irským spisovatelem Jamesem Joycem a majitelkou knihkupectví Sylvií Beachovou. Když je zakázána Joyceova kontroverzní kniha Odysseus, Sylvia na sebe vezme obrovské riziko a vydá ji právě pod záštitou Shakespeare & Co.

Nejznámější a nejvlivnější kniha století přinese svému autorovi úspěch a proslulost, to ovšem neplatí pro Sylvii. Její nejpevnější přátelství i budoucnost obchodu jsou ohroženy v době, kdy Paříž stejně jako zbytek světa upadá hlouběji do světové hospodářské krize. Sylvia, která zasvětila život obhajobě knih, jež mění lidské životy a svět, váhá, zda pro ni Shakespeare & Co. představuje tu správnou životní cestu.

zdroj

moje hodnocení:

Sylvie Bleachová je mladá Američanka, tak trochu bohémka. Jelikož se poměry v Americe dost proměňují (prohibice, zákaz homosexuality, obrovská cenzura, kontrola pošty apod.), rozhodne se odstěhovat do Paříže, do které se tak trochu zamiluje. Nejen tedy do ní, ale i do krásné knihkupkyně Adrienne. Právě ta ji inspirovala k tomu, aby si tam otevřela knihkupectví a knihovnu Shakespeare & Co., jež byla určená především pro americké a anglické přistěhovalce v Paříži.

Meziválečná Paříž totiž v této době představuje Mekku kultury, především literatury. Právě zde se setkávají nejznámější spisovatelé, malíři, hudebníci a další umělci – Hemingway, Pound, Anheim, Fitzgerald, Steinová… Jedním z nich je i James Joyce. V této době jeho slavný Odysseus není dokončený a části vycházejí jen časopisecky. V USA je ale tato kniha zakázaná, Joyce dokonce prohraje soud a nemá nikoho, kdo by byl tak statečný a knihu vydal. Jenže Sylvie Bleachová ten román miluje a rozhodne se, že jejím posláním je vydání Odyssea.

Američanka v Paříži představuje beletristický napsaný životopis, kde se autorka perfektně zaměřuje na prostředí meziválečné Francie, na dobu, v níž setkání umělců v různých kavárnách, knihkupectvích nebo salonech suplují tehdejší sociální sítě. Velmi nenásilně představuje tu zvláštní dobu, kdy se hodně experimentovalo, kdy se objevily nové literární proudy a samozřejmě i ten slavný román od Joyce…

Jedná se o poměrně rozsáhlou knihu, četla jsem ji celkem dlouho (tedy aspoň na mé poměry), ale je to hlavně kvůli časovým dispozicím. Celý příběh se zakládá na pravdě a téměř všechny postavy jsou skutečné. Autorka vychází z vlastního životopisu Sylvie a z její knihy o nakladatelství Shakespeare & Co. Doporučuji přečíst si i doslov, kde vše vysvětluje.

I když se jedná především o knihu pro literární nadšence (předpokládám, že Joyce většina lidí pro zábavu ve volném čase nečte), autorce se skvěle podařilo přiblížit tu neopakovatelnou atmosféru Paříže 20. a 30. let bez nějakého zbytečného patosu a sentimentalismu. Líbí se mi, jak nenásilně píše o dějinách literatury, to se povede málokdy. Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Metafora a vy ji seženete na stránkách Grady.

Znáte příběh Sylvie Bleachové? Četli jste někdy něco od Joyce? Jak se vám to líbilo? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

8 thoughts on “Američanka v Paříži – recenze

  1. Helena

    Hani, ty jsi pokušitelka! Četla bych si, ale když už mám čas, oči stávkují…
    Děkuji za recenzi a přeji hezké odpoledne, Helena

  2. Sabina

    Ahoj Haničko, to vypadá jako tématicky hodně zajímavá knížka, ale asi ne úplně pro mě 😀 Koukala jsem na knížku už u někoho jiného a je tam pro mě takový to nepochopení té doby, já si letopočty a co kdy bylo typické nebo netypické vůbec nepamatuju.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *