Dublin 2017 – organizace

Krásný den, 

kdo mě sleduje na FB, tak ví, že jsem v červenci byla na dovolené v Irsku. Opět jsme se tam vypravily s mojí kamarádkou Janou a naši cestu jsme pojaly hudebně. Janča je hudební nadšenec, hudbu poslouchá, skládá a píše i texty. Samozřejmě hraje i na kytaru. Já jsem hudebně hluchá (jako naprosto). Kdysi jsem se snažila naučit hrát na kytaru a místní lidušky mě vyhodili po půlroce s tím, že si nikdo nezaslouží takové utrpení, jako když já hraju na kytaru. Bohužel to neznamená, že bych hudbu neměla ráda. Spokojeně ji poslouchám a naneštěstí si občas i zpívám (fakt falešně a mimo rytmus, i když já to neslyším, že:-)

čekáme na bus

čekáme na bus

S Jančou jsme si kupovaly letenky samy. Jana letěla jen s příručním zavazadlem, já měla samozřejmě kufr, kde jsem i doplácela za přebytečná kila… Letěly jsme klasicky se společností RyanAir a vše bylo v pohodě, minimálně po cestě tam. Určitě je dobré kupovat letenky v předstihu, bývají levnější. Lety jsou hodně plné, takže vše mít zajištěné včas. Také mějte na paměti, že u RyanAir si musíte udělat odbavení doma, jinak za to budete na letišti dost platit. Do Irska se dá letět s občankou nebo pasem a Irsko není v Schengenu, takže odlétáte z terminálu č. 1. Jinak dublinské letiště je dost rozlehlé, takže počítejte s tím, že se pěkně projdete. Z letiště jezdí různé busy do centra, pro nás dojel Tom autem.

Wooden Bridge - jeden z orientačních bodů na promenádě

Wooden Bridge – jeden z orientačních bodů na promenádě

Bydlely jsme zase u Aubrey a Toma doma v přístavní čtvrti Clontarf. Za noc se snídaní jsme platily každá 25 euro. Měly jsme vlastní pokoj a každá postel. Koupelna byla společná a mohly jsme využívat i kuchyň. Každá jsme dostala klíče od domu a vše bylo v pohodě. Já i Jana máme lítačku na dublinskou MHD, to se rozhodně vyplatí. Pokud byste také chtěli vyzkoušet ubytování v rodině, tak se mrkněte na stránky homestay.com.  Pro Iry je normální, že některé pokoje v domě nabízejí. Ubytování je to pohodové, hodně levné a počítejte s tím, že se očekává nějaká komunikace s paní domácí.  Klasická snídaně byla zastoupena tousty s máslem a džemem a cornflaky s mlékem. K pití byl čaj, popřípadě káva. Toto je taková typická snídaně, nic jiného nečekejte. Stůl by vždy ráno prostřený a tousty jsme si opékaly samy.

v restauraci Fish&Chips jsem si dala kuře a chips:-)

v restauraci Fish&Chips jsem si dala kuře a chips:-)

Po městě jsme se pohybovaly právě pomocí MHD, večer jsme se vracely domů taxíkem, který z centra do této okrajové čtvrti stál cca 17 euro. V Dublinu nemají jízdní řády s názvy zastávek, což je trochu problém. Když nechcete platit plné jízdné, tak musíte říct, na jakou zastávku chcete jet. Jenže vy nevíte, jak se ta zastávka jmenuje, že jo?:-) Takže já jsem se vždy pokoušela vysvětlit, kam chci jet. Popisovala jsem obchody, které jsou u zastávky, a bylo to opravdu vtipné. Ale dvakrát mě řidiči nechali jet zadarmo (jedna jízda stojí necelá 3 eura, to jde:-) a celkově se mi snažili pomáhat. Několikrát mi vysvětlovali jejich systém placení (který já znám už z loňska). Celkově lidé v Dublinu jsou moc milí. Autobusy jsou tam patrové, což já miluji a neustále se škrábu nahoru (vypadá to fakt vtipně, když mám všechny ty tašky s nákupy). Jako správný turista jsem vždy chtěla sedět hned vpředu, abych měla nejlepší výhled. Město není úplně nejkrásnější, ale my bydlíme v tom Clontarfu, kam se jezdí podél takové přímořské kolonády a to je fakt bomba. Tam už máte pocit, že jste na venkově.

na promenádě

na promenádě

na promenádě

na promenádě

na ulici

na ulici

Co se týká jídla, je to vše podstatně horší. Snídani jsme měly v domě, ale zbytek byl na nás. Jídlo je zde hodně drahé. Zkoumala jsem i různé restaurace, obyčejné pizzerie nebo nějaké lokální hospůdky mimo centrum, ale všude to bylo minimálně za 14 euro bez pití. I v obchoďáku to bylo dost drahé. My jsme nakupovaly hlavně v Tescu (drahé) a ještě ve Sparu (ještě dražší). Nakonec jsem zjistila, že asi nejlevnější je McDonald a Burger King, kde se najíte a napijete dosyta do deseti euro. Za tuto cenu seženete v Tescu bagetu, sýr, šunku a limču, pokud budete kupovat to, co je v akci a je nejlevnější. Takže jídlo a pití žádná sláva. Jinak Irové moc vařit neumějí, hodně jsou zvyklí na polotvary.

můj oblíbený podnik na jídlo

můj oblíbený podnik na jídlo

můj oblíbený podnik na jídlo

můj oblíbený podnik na jídlo

sváča:-)

sváča:-)

Pákistánská restaurace - další orientační bod

Pákistánská restaurace – další orientační bod

v naší ulici

v naší ulici

kytičky jsou všude:-)

kytičky jsou všude:-)

S Jančou jsme takto byly společně v Dublinu už podruhé a vyhovuje nám to. Samozřejmě je město plné hotelů a penzionů, takže pokud chcete bydlet klasicky, tak máte možnost. Příště Vám napíšu něco o programu a o našich zážitcích:-) jak rádi cestujete Vy? Bydleli jste někdy v rodinách? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

 

Tagged on: ,

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *