Krásný den,

konečně mohu psát taky o nějakém výletu! V květnu se udělalo trochu hezky, a tak jsme se hodně neplánovaně rozhodli vyrazit na takový polodenní výlet na Sedlčansku. Od nás z Příbrami to není daleko, takže jsme vše stihli opravdu za jedno odpoledne.

První zastávkou bylo městečko Sedlčany, kde jsme místo oběda byli v kavárně – cukrárně Bella. Mají moc příjemné posezení ve dvoře, fakt dobré dezerty a domácí limonády. Naši měli kávu a byli také spokojení. Já určitě mohu doporučit citronádu. Kavárnu najdete rovnou na hlavním náměstí, kde se dá bez problémů zaparkovat.

Náměstí působí poklidně, uprostřed je příjemné posezení se stromy a vodou, což je v horku opravdu příjemné. O víkendu se za parkování neplatí. Naši se chystají na wellness pobyt do nedalekého Monínce a opět chtějí kavárnu navštívit. Opravdu na nás udělala dobrý dojem.

Odsud jeli do vesnice Červený Hrádek, kde najdete stejnojmenný zámeček. Ten je bohužel v soukromých rukách, takže dovnitř se člověk snadno nedostane. Vedle zámku je ale nádherný park s rybníkem, kolem kterého vede příjemná cesta. Určitě vám doporučuji, abyste si to prošli. Vše je upravené, je tam možnost sezení, děti si mohou hrát na trávníku. Výhledy na rybník jsou moc příjemné. Není to dlouhá procházka a cesta byla asfaltová, takže jestli máte třeba kočárek, kolo nebo vozík, taky to zvládnete.

U Červeného Hrádku najdete i krásnou bylinkovou zahrádku, která tedy byla za plotem. Skrze roztomilá kovová dvířka jsem ji taky trochu nafotila. Úplně ve mně evokovala kouzelnou zahradu, o které jsem jako dítě četla.

Něco malinko z historie Hrádku. První písemné zmínky o vesnici spadají už do roku 1285 a původně se jmenovala pouze Hrádek. Přídomek Červený získala v 16. století na základě nové červené krytiny – fasády. Tvrz původně tvořila pouze jedna mohutná věž a v pozdějších letech došlo k mnoha úpravám. Momentálně ho vlastní rod Mladotů, který ho získal v roce 1989 v rámci restituce.

Odsud jsme pokračovali do Kosovy Hory, kde jsme měli v plánu dvě zastávky. První z nich měl být jejich hřbitov, kde by měla být nějaká hrobka, na které se podílel i Jan Kotěra. Je to tedy hrobka rodu Mladotů. Vůbec se nám nepodařilo najít správný hřbitov a hrobku, takže vám k tomu nic víc neřeknu:-D Druhým místem, které jsme chtěli navštívit, byla kosohorská synagoga. Dříve zde byla opravdu silná židovská menšina, a proto v Kosově Hoře naleznete židovský hřbitov i synagogu. Musela jsem si pomoci internetem, ale nakonec jsme malou, ale zrenovovanou synagogu objevili. Je to původně barokní stavba, která stojí v původní židovské části obce. Jedná se o chráněnou kulturní památku. Dříve zde stála dřevěná synagoga, která vyhořela, a proto byla v roce 1740 postavena tato nová. Ukrývá v sobě i byt rabína. Synagoga je otevřená veřejnosti a uvnitř najdete expozici o kosohorské židovské komunitě.

Po cestě domů jsme se ještě zastavili na skok u nás na chatě, kde jsem si natrhala šeřík (tedy spíše táta trhal, já jsem malá a nedosáhla jsem na něj:-D). Mamka si také ustřihla nějaké květiny ze zahrádky. Ani jsme nešli dovnitř, prostě jen pár minut na chatě:-)

Musím říci, že výlet se hodně povedl. Zvládli jsme toho za jedno odpoledne opravdu dost, zase jsme viděli zajímavá místa v okolí našeho města. Vyzkoušeli jsme novou kavárnu a taky jsme tedy stavěli na nově zrenovované benzínce v Oborách, kde mají slušné ceny benzínu a dobré párky (doporučuji cibulovou omáčku). Znáte Sedlčansko, o kterém zde píšu? Máte rádi takovéto polodenní výlety? Napište mi:-)

Vaše Čičulka