Krásný den,

není možné, že je za námi první podzimní měsíc. Utekl strašně rychle… Září je pro mě vždy strašně hektické, jelikož začíná nový školní rok. Letos je to o to horší, že jsme také spustili nový dvouletý projekt a já jsem vedoucí, takže jsem neuvěřitelně zahlcená administrativou a pořád něco řeším s kolegy. Někdy mám pocit, že na tu hodinu výuky si jdu vždy odpočinout od té vší byrokracie.

Každopádně hned první září v pátek jsem dopoledne pracovala na home office (ať žije rozpočet projektu!!!) a pak jsme s mamkou vyrazily směr Rajhrad. O našem rodinném výletu na Moravu už vyšly tři články. Podle mě se to skvěle povedlo, viděli jsme všechno, co jsme si naplánovali. Taťka dlouhou cestu domů zvládl taky dobře. Sice ještě pořád není úplně fit, ale je to lepší. Rajhrad, Brno, Křtiny, Velké Dářko, Zelená hora, Nové Město na Moravě a na závěr jídlo v mekáči na dálnici:-D Největším překvapením pro mě bylo to Nové Město, tam se mi tedy hodně líbilo. Nejslabší byl oběd v Telči po cestě do Brna, řízky byly těžký průměr…

V pondělí to vypuklo naostro, ale byl to krásný den. Babí léto jak má být. Večer jsem nahodila masku, abych to trochu vylepšila. Od kolegyň jsem dostala nádhernou kytici za pomoc.

Kočičí láska:-)

Lakovací okénko: béžová od Rimmelu, vínová Sally Hansen, opět béžová od Rimmelu

Většina dnů je hodně podobná. Kromě učení, které mě pořád trapně baví, jsem většinu času řešila pracovní cestu do Anglie, To byste nevěřili, kolik problémů a papírů se kolem toho točí. Denně jsem měla cestovku na telefonu a tedy některé dny byla docela krize. Kolegyně mi ale na vylepšení koupila dortík v moc příjemné kavárně Zátiší vedle naší školy. Za to jsem byla ráda a byl moc chutný.

S mamkou jsme byly na obědě v Tržnici a měla jsem pašerácký závitek, což byl plátek vepřové pečeně zapečený se sýrem a šunkou. Fakt mi to chutnalo. Druhý den dorazil Avon, takže jsem si užila skromné tři hodiny jeho tříděním a balením. Ani na to si vlastně nechci stěžovat, kdybych ho nechtěla dělat, nedělám to:-D

Třetí pátek v měsíci jsme byly s mamkou zase na obědě v Tržnici (je to restaurace přes ulici od školy) a měla jsem řízek s kaší. Ušlo to, ale minule to bylo lepší. Večer jsem šla na večeři s kamarádkou Oli. Byly jsme v Atollu, tam to je vždy skvělé. Měla jsem moji milovanou pizzu La Crema a jahodový džusík. Přinesli nám na ochutnávku i rybu, kterou budou nově dávat na jídelníček. Já ryby nesnáším a fakt nejím, ale byla jsem v pátek tak zoufalá (to ta Anglie, ve čtvrtek byl u mě kolega Milan až do půl desáté večer a řešili jsme to), že jsem si kousek dala. Byla výborná!!!

Sobotu jsem pojala odpočinkově a moc jsem si ji užila. Už jsem to potřebovala, fakt toho na mě bylo moc a mluvila jsem strašně sprostě. Přijela Terezka, slavily jsme její narozeniny. Zašly jsme do naší oblíbené restaurace Modrá kočka, kde jsem měla samozřejmě kuřecí kapsu plněnou sýrem a šunkou. Pak jsme se přesunuly do kavárny Ulita a ještě byla sladká tečka. Hodně jsme si popovídaly, nasmály se a bylo to celkově moc fajn. Přátelé jsou vždy skvělá medicína:-D

Fakt je to nyní hodně náročné, už i kolegové si všimli, že letos je ta Anglie extrémně komplikovaná. Moje kolegyně Radka mi pro radost přinesla krásnou kytici, která mi pořád dělá radost na stolku.

Úterý a středu jsem zahajovala pracovní den exkurzí do příbramského divadla. Jelikož je Café Smoo hned vedle a otevírá už v sedm ráno, zaskočila jsem si tam pěkně na snídani. V obou případech jsem měla vynikající hermelínovou pomazánku s chlebem a malinovku. Samotná exkurze byla dost povedená, prošli jsme divadlo od sklepa až lanoví nahoře.

Ve středu večer u nás byla Noc literatury. Vše se odehrávalo v bistru Rynk a organizovala to příbramská knihovna. Byl tam skvělý hudební doprovod v podobě talentovaného Jakuba Ročňáka. Daly jsme si s mamkou zákusek a párek v croissantu se zelím a sýrem (zvláštní kombinace, ale bylo to nakonec dobré). Končilo to v deset, tak jsme pak odvezly kolegyni domů. Mně se večer ještě udělalo blbě, vadila mi ta cesta autem…

V neděli jsme s rodiči vyrazili na výlet po středních Čechách. Snídali jsme v malé kavárně Včera v Hořovicích, kde jsem měla takové průměrné vafle se šunkou a sýrem. Naši byli z jídla nadšení. Pak jsme jeli na Tetín a do Budče. Na obědě jsme byli v restauraci Malá Svatá Hora, kde bylo tedy úplně plno. Měla jsem kuřecí steak zapečený se třemi druhy sýra.

Nějaké momentky z práce. Můj stůl je opravdu zahlcený papíry, ale i tak v tom mám systém. Bylo trochu chladněji, hlavně ráno (bývám ve škole už před sedmou), takže jsem vytáhla mikču. Domů jsem odcházela zadním vchodem přes park Zátiší, kde to mám moc ráda.

V úterý navečer jsem byla konečně u kadeřnice. Nejsem namalovaná, ráno jsem byla už strašně unavená, takže to byl takový den na lehko:-)

Ve středu jsem dlouho učila, samozřejmě jsem zase řešila další krizi kvůli Anglii. Byla jsem hodně unavená, ale měly jsme s mamkou lístky do divadla na skvělou komedii Bláznivé nůžky. Byla plná nekorektního humoru, spoustu narážek na příbramskou scénu a diváci byli součástí představení. Když jsme přicházely do divadla, nad lesem byl krásný měsíc.

Ve čtvrtek byl státní svátek. Měla jsem volno, dopoledne jsem uklízela a vařila, protože na oběd jsme měli doma babičku. Ta tedy neměla moc dobrý den, tak snad to bude příště lepší. Během září jsem si koupila k jídelnímu stolu nové židle, můžete je vidět na fotce. Jsou z Jysku a jsem s nimi moc spokojená. Večer jsem měla mít němčinu, ale ta nečekaně odpadla. Během čtvrtka jsem řešila hodně náročných věcí k Anglii, spoustu hodin jsem sháněla náhradníka atd…

No, a jestli jste dočetli až sem, je vám asi jasné, kde se nyní nacházím:-D Velmi pravděpodobně zrovna přejíždíme Eurotunelem do Anglie. Učím od roku 2010 a toto je můj sedmý zájezd do Británie (když bych počítala ten, co jsme museli zrušit kvůli covidu, tak dokonce osmý) a nikdy jsme neměli tolik problémů, jako nyní. Nedělám si legraci, když vám řeknu, že někdo psychicky méně odolný, by se už fakt zhroutil. Září bylo opravdu extra náročné, ale věřím, že vám zde pak budu moci vyprávět o našem skvělém anglickém dobrodružství. Nemůžu poslední měsíc jen hanit, bylo tu hodně skvělých okamžiků a některé opravdu vynikají a mě samozřejmě dobíjejí…

Jaké bylo vaše září? jak so dobíjíte baterky vy? Jak zvládáte pracovní stres? Napište mi:-)

Vaše Čičulka