Všechno je krásné – recenze

Krásný den,

dneska bych vám ráda představila (ne)romanci, kde jsou docela netypičtí hlavní hrdinové, resp. především hlavní hrdinka. Román Všechno je krásné napsala Eleanor Ray, vydalo ho nakladatelství Cosmopolis a já jsem knihu získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Krásu lze najít i v těch nejneočekávanějších věcech

Když se Amy před jedenácti lety zhroutil život, začala svou první sbírku. Bylo to jen pár vzpomínek na šťastnější časy: květináč, který jí připomínal muže, jehož milovala, oprýskaný porcelánový ptáček, stříbrný zapalovač… Věci, které by jiní možná vyhodili, pro ni představují celý její svět.

Amy je sice osamělá, ale její dům je zaplněn předměty, které miluje. Když se do sousedství nastěhuje rodina se dvěma malými chlapci, začne se její pečlivě střežené soukromí rozpadat. A to ji přivede k otázce, proč se vlastně začala uzavírat do sebe. Amy se vydává na cestu do své minulosti a musí se přitom vypořádat se zvědavými sousedy, otravným kocourem, neschopnou policií a malým chlapcem, který jí pomůže znovu otevřít srdce – a svůj domov.

zdroj

hodnocení:

Amy je téměř čtyřicátnice, žije sama a její způsob života je extrémně osamělý. Jejími jediný společníky jsou věci, které v posledních letech potkala. Všechny věci. Ano, Amy je sběratelka, ten typ člověka, který není schopen nic vyhodit, vše skladuje a je přesvědčený, že se vše může hodit. Nebo jako Amy – vše je podle ní krásné.

Vše se ale změní, když se do sousedního domu nastěhuje nová rodina. Tu tvoří tatínek Richard a dva chlapci. S nimi tam bydlí i jeho přítelkyně, která ale od počátku Amy nesnáší. Ta antipatie je tedy vzájemná, Amy se dětí bojí, protože jsou zvědavé a také jsou schopné rozbíjet její cenné věci. Přestože je Amy velmi uzavřená děti se jí nebojí a nějakým zázračným způsobem si k ní dokážou najít cestu. Velikou útěchou je také to, že Richard ji nijak neodsuzuje a spíše se jí snaží pochopit a pomáhat jí.

Celý příběh je okořeněn detektivní zápletkou, která se stane podstatnou především v druhé polovině knihy. Amy byla kdysi totiž úplně jiná. Normální holka, šťastně zadaná, s nejlepší přítelkyní Chantel a s běžnými starostmi. Jenže během jednoho dne nečekaně zmizí jak její nejlepší kamarádka, tak i její přítel Tim. Amy je už nikdy neviděla, nic se o nich nedozvěděla a vůbec nechápala, co se vlastně stalo a proč ji opustili. Každopádně tato rána ji právě zničila, a tak začala postupně hromadit věci.

Zatímco první část se četla sama a byla zaměřená především na osobnost Amy, druhá byla obrácená do její minulosti a ta detektivní zápletka mi nakonec přišla docela vykonstruovaná. Mimoto mi Tim i Chantel přišli dost nesympatičtí. Sice chápu, že to Amy moc zasáhlo, ale ona se opravu naprosto zasekla.

Přiznám se, že jsem čekala něco jiného, když jsem si tento román vybírala, ale nakonec se z toho vyklubalo dost příjemné čtení, kde mi stránky mizely pod rukama. Amy je hodně nevšední hlavní hrdinka, není to žádná prvoplánová kráska, na konci nás nečeká nějaká její zázračná proměna. Přesto si i ona zaslouží své štěstí, a protože toto je vlastně romance, tak ho samozřejmě i najde:-)

Za zaslání této knihy děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady. Jak vás zaujalo téma hromadění věcí? Máte s tím také nějaký problém, nebo vaším heslem je minimalismus úplně všude?:-) Napište mi:-)

Vaše Čičulka

6 thoughts on “Všechno je krásné – recenze

  1. Stáňa

    Podle obálky jsem čekala spíš nějakou romanci na dálku :). Shánět tenhle titul nebudu, ale kdybych na něj náhodou narazila v knihovně, tak bych asi neměla problém ho přečíst.
    Hezký den

  2. Lucie

    Ahoj, já mám mnohem blíž k hromadění věcí než k minimalismu. Minimalistka nikdy nebudu, ale mít byt celý zaskládaný bych mít taky nechtěla. Na téma hromadění věcí jsem četla ještě jednu knihu, od Lisy Jewell Dům ve kterém jsme vyrůstali.

Napsat komentář: ciculka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *