Krásný den,

já jsem vždy hodně četla, ale jestli jsem něco před pár lety milovala, byly to historické romance. Měla jsem doma doslova stovky knih tohoto žánru, všechny několikrát přečtené a většinou i hodně milované. Za poslední roky jsem tuto část knihovny trochu protřídila, něco poslala dál a nechala jsem si jen to nejlepší z nejlepšího. Pořád ale hledám a zkouším nové autorky, které se na českém trhu objevují. Proto jsem ani na chvilku neváhala nad recenzním výtiskem románu Tři týdny do svatby od americké autorky Elly Quinnové. Knihu vydalo nakladatelství Cosmopolis a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Lady Grace Carpenterovou na cestě z návštěvy starší příbuzné zastihla tak prudká bouřka, že se raději na noc uchýlila do hostince. Doma na ni čekají mladší sourozenci, které po smrti rodičů vychovává. Hodně sourozenců. Slíbila matce, že nedopustí, aby děti byly rozděleny mezi příbuzné, a už se smířila s tím, že se kvůli nim asi nikdy nevdá.

Pak se najednou v hostinci objeví Matt, hrabě z Worthingtonu, do kterého je tak trochu zamilovaná už od svého vstupu do společnosti. Vůbec ji po letech nepozná a Grace se rozhodne, že pokud má zůstat do smrti sama, nebude alespoň stará panna.

Matt se už téměř vzdal naděje na nalezení manželky, která by mu vyhovovala nejen fyzicky, ale i intelektem. Po večeru s neznámou, stráveném zajímavým rozhovorem, po němž následovala vášnivá noc, naprosto ztratí hlavu. Když navíc mladá žena do rána beze stopy zmizí, rozhodne se, že ji za každou cenu najde a ožení se s ní. To ještě netuší, jaké překážky na něj čekají.

zdroj

moje hodnocení:

Jak jsem již psala výše, historické romance mám načtené opravdu důkladně, obzvlášť se specializuji na Anglii devatenáctého století. Právě v tomto období a zemi se odehrává i náš příběh. Lady Grace je mladá šlechtična, která na sebe vzala nelehký závazek – musí se postarat jako poručnice o všechny své mladší sourozence. Kvůli tomu přišla o své další sezóny v Londýně a ještě na několik let ji nehrozí svatba, protože proč by si nějaký potenciální budoucí manžel chtěl na krk uvázat ještě hejno děti a dospívajících. Při jedné cestě nečekaně potká hraběte Worthingtona, který se jí líbil už před lety v Londýně. I on je okouzlen neznámou kráskou, která je nejen pohledná, ale i inteligentní. Zatímco ona se rozhodne strávit jednu noc se svojí tajnou láskou, on je přesvědčen, že našel svoji budoucí manželku. Jenže ráno je lady Grace pryč a Matt neví, kde by měl svoji novou lásku najít…

Zápletka mi přijde jako dobrá, dá se z ní hodně vytěžit. Uznávám, že to není tak moc originální, ale to asi od tohoto žánru nikdo nečeká. Je škoda, že autorce nepovedlo vykřesat z toho příběhu něco víc. Začnu ale od toho, co se povedlo. Rozhodně musím zmínit lákavou obálku a celkově kvalitu knihy, která je vytištěná na pěkném a silném papíru. Také jsou zde celkem jasné náznaky toho, že bude mít příběh pokračování (však minimálně Grace má hromadu sourozenců). Nejvíce se nabízí její mladší sestra Charlotte a to vypadalo opravdu slibně.

Víc jsem toho bohužel nevymyslela… Obě hlavní postavy mi přijdou docela neskutečné. Grace je nečekaně velmi inteligentní, sleduje politiku a nebojí se o ní mluvit na veřejnosti s neznámi lidmi. Klidně stráví noc s (téměř) cizincem a vůbec neřeší, jestli otěhotní nebo jak by vysvětlila nějakému budoucímu manželovi, že už není panna. Pak se jí pravidelně stává, že tak nějak skončí v posteli se svojí láskou, i když si slíbila, že to už znovu neudělá. Matt se chce oženit, stačí mu strávit s jednou ženou pár hodin v hostinci a je rozhodnutý, že ona je ta jeho pravá. Je to hrabě, ale vůbec neví, jestli dotyčná dáma má dostatečně vhodné postavení k jeho titulu. I další činy obou hlavních hrdinů jsou docela zvláštní, ne moc logické a ani neodpovídají době, ve které se děj odehrává.

Další moje výtka se týká vyjadřování. Ona to možná není chyba autorky, ale překladatele, ale styl vyjadřování je dost nepřirozený a hodně mi připomíná staré romance Barbary Cartland, které jsou křížené s takovými retro sešity Večerů pod lampou. Poprvé jsem si říkala, jak by bylo skvělé, kdyby penis byl pojmenován jednoduše penisem, protože těch údů tam na mě bylo už moc…

V každé správné romanci je nějaký záporák. I zde se objeví, ale je to tak nemastné a neslané… Ta postava se objeví odnikud a zmizí úplně sama, takže tam je naprosto zbytečně. Kdyby se tam tyto pasáže neobjevily, bylo by to snad i lepší.

Dneska jsem byla trochu drsná, ale bohužel Tři týdny před svatbou ztratily všechny slibné možnosti, které měly. I tak mohu říci, že kniha byla napsaná svižně, četla se rychle, v příběhu jsem se dobře orientovala a také jsem se párkrát zasmála. Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady.

Máte rádi historické romance? Máte nějakou oblíbenou autorku? Napište mi:-)

Vaše Čičulka