Ta z katovny – recenze

Krásný den,

jelikož jsem si slíbila, že budu číst více českých autorů, snažím se každý měsíc aspoň jednoho zařadit. V červenci jím je česká novinářka Diana Štelová. Ta z katovny představuje její prvotinu, ale na osobních stránkách jsem našla další povídky. Knihu vydalo nakladatelství Cosmopolis a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Lucie se po rozchodu s přítelem rozhodne všeho nechat a odstěhovat se do bývalé katovny v zapadákově nedaleko hranic. V okolních lesích brzy objeví opuštěné sídlo, které ji přitahuje svou ponurostí, a začnou ji pronásledovat znepokojivé sny o ženě v černých šatech.
Děsivý přízrak se jí nejen zjevuje, ale bez pozvání vstupuje do jejího těla a Lucii se pak před očima odehrávají dramatické útržky ze života hraběnky Celestýny, která v sídle kdysi žila. Během pátrání po osudu tajemné ženy se Lucie sblíží s jejím potomkem Petrem, který však má vlastní pečlivě střežené tajemství. Čím víc toho Lucie odkrývá, tím větší nebezpečí jí hrozí.

zdroj

moje hodnocení:

Lucie má dost osobních problémů, které se rozhodne vyřešit stěhováním. Jako nové bydlení si vybere starou a opuštěnou budovu blízko německých hranic. Brzy zjistí, že se jedná o bývalou katovnu, která spadala pod nedaleký zámeček. Ten je též opuštěný, ale Lucii neuvěřitelně fascinuje a přitahuje. Při jedné návštěvě má pocit, že tam zahlédla ducha ženy. Brzy vypátrá, že se jedná pravděpodobně o hraběnku Celestýnu, jejíž mrtvola se nikdy nenašla.

V pátrání po událostech dávno zapomenutých Lucii pomáhá i přitažlivý koňský trenér. Mezi nimi to jiskří, takže Lucie najednou řeší milostné problémy nejen své, ale i mrtvé hraběnky. Jak děj graduje, odkrývají se další a další tajemství hlavních hrdinů, těch současných a i těch z minulosti. Lucie musí uzavřít nejen příběh Celestýny, ale hlavně se musí postarat sama o sebe…

Z anotace je jasné, že v knize budou dvě dějové linie. Autorka mezi nimi skáče poměrně pravidelně, ale čtenář se dobře orientuje, jelikož jsou jednotlivé části psány jiným typem písma. Příběh Celestýny ukazuje velmi nešťastné manželství, které ale nebylo v tehdejší době výjimkou. Autorka celkem snadno představuje úskalí žen, jež byly chápány jako méněcenné a byly pouhým majetkem mužů. Ta závěrečná linka mi přijde už trochu přehnaná, nejsem si jistá, jestli by to takto bylo možné.

Luciin příběh je mnohem prozaičtější, i když se v něm objevují stopy nadpřirozena. I ona zápasí s nešvary současnosti, hlavně co se týče mezilidských a partnerských vztahů. V určitých okamžicích byla Lucie dost naivní a zbrklá, ale nakonec si naštěstí uvědomila, že by měla bojovat vždy hlavně za sebe a své štěstí, a zbavila se toho toxického vztahu.

Já nejsem čtenář, který by měl nějak v oblibě duchy a nadpřirozeno, takže jsem se samozřejmě trochu obávala. Naštěstí s těmito prvky pracuje autorka dobře, není tam toho moc a vše je pojaté celkem jednoduše. Neobjevují se zde žádní zlí duchové, takže jsem se pak v noci nemusela bát… Celý příběh se podle mě hodí spíše na nějaké upršené podzimní večery, i obálka mi to tak evokuje:-)

Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady. Máte rádi příběhy, kde se vyskytují duchové a nadpřirozeno? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

8 thoughts on “Ta z katovny – recenze

  1. Helena

    Hani, nad tvou otázkou jsem se musela zamyslet – cíleně duchařinu nevyhledávám, ale když v knize je nějaká taková linka, tak ji určitě nezahodím…
    Přeji příjemnou sobotu, Helena

  2. Stáňa

    Hani, mám to podobně – duchařinu nevyhledávám, ale typ příběhů jako je Ta z katovny se mi vždycky nakonec líbí – baví mne kombinace dvou linek, současné a příběhu z minulosti. Kniha mi trochu připomněla příběhy Barbary Erskinové.
    Hezký den

  3. Lucie

    Ahoj, občas si ráda přečtu knihy i s touto tématikou a klidně i více do hororova:-) Docela ráda bych si knihu přečetla:-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *