Slunečné dny a mořský vánek – recenze

Krásný den,

není to tak dlouho, kdy jsem vám představovala román Čokoládový klub a nyní jsem tu s další knihou od britské autorky Carole Matthewsové. Jmenuje se Slunečné dny a mořský vánek. Vydalo ji nakladatelství Cosmopolis a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Na trajektu směřujícím na ostrov Wight opouští Jodie svůj londýnský život, kariéru i manžela. Má v plánu uchýlit se načas na bratrův útulný hausbót Slunečné dny, kde doufá, že nalezne ticho a klid.

Jenže od chvíle, kdy vstoupí na palubu, je jasné, že to nebude ani trochu jednoduché. Pokud tam zrovna není výstřední Marilyn, která se velmi zodpovědně ujala úkolu se o Jodie starat, pak je tu Ned, hlučný sochař z vedlejšího hausbótu. A jak má Jodie přemýšlet, když z něj nemůže spustit oči?

zdroj

moje hodnocení:

Jodie je čtyřicetiletá Angličanka, která má úspěšnou kariéru, schopného manžela a milého bratra. Kromě toho má taky zásadní životní krizi, která spočívá ve velké rodinné tragédii, jež zasáhla právě dříve na první pohled bezproblémové manželství. Potřebuje to nějak vyřešit a nenapadne ji nic lepšího, než utéct na ostrov Wight, kde má její bratr zrekonstruovaný hausbót. Poklidná atmosféra anglického ostrova a hrstka místních usedlíků, s nimiž se Jodie spřátelí, postupně hojí rány na její duši. Kromě toho je tu pohledný a sympatický soused Ned…

Jodie je milá, taková typicky upjatá Angličanka, která se snaží vše dusit v sobě a vůbec neví, jak se poprat s tím, co se stalo. Dlouho jí trvá, než se někomu otevře a rozhodne se promluvit o tom, co se jí stalo. Její minulost se tedy dozvídáme po částech především z jejích vzpomínek, popřípadě z vyprávění. Díky tomu, že odjela sama na ostrov, daří se jí postupně najít svoje vlastní já, ztracenou energii a chuť do života a kromě toho přijde i něco, co naprosto nečekala – nová přátelství a snad i láska.

I když je vám romantická linka jasná už od přečtení anotace, cesta k lásce je zde trnitá a plná nejrůznějších odboček a zákrutů. Přínosem tohoto ženského románu pro mě není ani samotný příběh Jodie a její nové lásky, ale hlavně popisy atmosféry na ostrově. Skvěle jsem se pobavila s Marilyn, tu prostě musíte milovat, ona vám stejně nedá na vybranou:-)

Slunečné dny a mořský vánek asi niky nezískají Nobelovu cenu za literaturu, ale je to příjemný román o hledání ztracené chuti do života, o nových začátcích a rozhodně je to skvělá reklama pro návštěvu ostrova Wight (hned bych tam jela, kdo jede se mnou?:-D).

Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady. Už jste četli předchozí román Čokoládový klub? Láká vás ostrov Wight? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

8 thoughts on “Slunečné dny a mořský vánek – recenze

  1. Helena

    Hani, vyvolala si ve mě touhu odjet na nějaký ostrov… A to se mi neděje nic takového, jako hrdince knížky…
    Měj hezkou neděli, Helena

  2. Lucie

    Ahoj, tahle knížka by mě lákala, až se oteplí, tak si ji vzít na pergolu, poslouchat zpěv ptáčků, nechat se hladit paprsky sluníčka a nechat si čechrat vlasy větříkem. Už jsem četla podobné romány a vždy to byla fajn odpočinková četba.

    1. ciculka Post author

      Ahoj,
      musím říci, že mě ostrov Wight hodně láká, hned si ho dávám na seznam cestovatelských přání:-)

Napsat komentář: Stáňa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *