Přečteno: prosinec 2022

Krásný den,

prosincové přečteno je hodně průměrné. Sice jsem měla dovolenou, ale až na konci měsíce a během ní jsem trávila denně několik hodin opravováním písemných prací. na čtení mi nezbývalo moc času a ani sil. Asi i díky tomu zde převažují především romance.

Elle Kennedy – Odkaz

Knihou Odkaz se Elle Kennedy vrací zpět k původní sérii z univerzity Briar. Opět se zde setkáváme s Garettem, Deanem, Tuckerem a Loganem, zmiňují se i další postavy z následujících dílů. Přiznám se, že tyto takové reunion knihy o tom, co bylo poté, nemám moc ráda. Mám vždy pocit, že zde chybí ucelená linka a vlastně se autorka snaží těžit z úspěchu svých předchozích knih a vykrádá samu sebe. To se bohužel splnilo i zde, i když se objevily i nějaké vtipné scény.

Melanie Moreland – Grace, moje spása

Melanie Moreland patří mezi moje nejoblíbenější autorky moderních romancí. Její příběhy se odehrávají v Kanadě, což je příjemná změna. Grace, moje spása je první plnohodnotný díl nové série, která je o potomcích lidí z BAM. Grace začala pracovat pro Jaxsona Richardse, který je hodně odtažitý, skvělý právník a přísný šéf. I když se tomu brání, mezi nimi to jiskří a na pracovní cestě do Las Vegas dojde k tomu, čím je toto město proslulé – neplánovanému sňatku. Melanie Moreland umí napsat skvělou romanci a Grace, moje spása je toho důkazem. Je to velmi dojemné, Jaxsona budete mít určitě rádi, Grace samozřejmě také. Opět jsou zde postavy, které známe, a já se jen těším na další díl.

Marcy Jell – Boss

Poprvé jsem se rozhodla přečíst něco od Marcy Jell. Vybrala jsem si knihu Boss, která se točí kolem mladé ženy Zoe, jež nemá peníze. Proto přijme nabídku zápasníka Zana a začne pro něj pracovat jako fiktivní přítelkyně a snoubenka. Společně s jeho týmem cestují po celém světě, jiskří to mezi nimi a z předstíraného svazku se vyklube opravdový. Velmi důležití jsou zde i ostatní, jejichž příběhy jsou popisovány, jakoby o nich už nějaká kniha vyšla (žádnou jsem ale nedohledala). Zápletka je hodně jednoduchá a pohádková a celá kniha je dost průměrná až podprůměrná. Je tam spoustu sexu, Zoe jedná fakt divně a nelogicky a pořád si ve svých názorech a činech odporuje. Ani mi není moc sympatická, fakt bída. Další knihy si kupovat nebudu.

Linda Howard & Linda Jones – Po západu slunce

Linda Howard píše skvělé thrillery, které mám ráda. Jsou trochu šablonovité. Vždy je tu drsný, mlčenlivý hlavní hrdina a spíše průměrná žena, která se mu ale líbí. Ona je nakonec docela schopná a soběstačná, i když si to o sobě primárně nemyslí. Oba se ocitnou v nějakém problému, kdy jim jde o život. Po západu slunce není výjimkou – ona se jmenuje Sela a on Ben. Oba žijí v malém americkém městečku v době, kdy celou planetu zasáhne obrovská solární bouře a vyřadí z provozu elektřinu. Ta nebude fungovat minimálně několik měsíců, lidé se budou muset vrátit k primitivnějšímu způsobu života. I zde dobře fungovala chemie mezi hlavními hrdiny, apokalypsa byla popsaná nepříjemně realisticky, takže jsem měla chuť jít udělat si nějaké větší zásoby 😀 Asi to nebude nejoblíbenější kniha od této autorky, ale myslím si, že se k ní v budoucnu ráda vrátím.

Michael Bennett – Lepší krev

Na tuto detektivku zde vyšla samostatná recenze, je tady.

Sabrina Jeffries – Vévoda pro Dianu

Sabrina Jeffries je stabilně dobrá autorka historických romancí, která má na svém kontě několik obzvlášť skvělých kousků a sérií. Vévoda pro Dianu je první díl nové série o firmě Elegantní příležitosti. Tu řídí tři sestry (Diana je prostřední) a snaží se pomáhat lidem, kteří potřebují uspořádat nějaký večírek, popřípadě musí zapracovat na svých společenských dovednostech. Nyní si je najme vévoda Geoffrey, aby přichystaly debut jeho mladší sestry a našly jí ženicha, splňujícího všechny požadavky. Mezi ním a Dianou to jiskří a románek je na světě. Nebylo to špatné, rozhodně se mi líbila zápletka, ale přijde mi, že Diana se na svoji dobu chovala až moc moderně, přemýšlela hodně současně (třeba o sexu). Je to svižná romance, ale Sabrina to umí i podstatně lépe.

Christina Lauren – Rovnice lásky

Jessica, hlavní hrdinka této romance, e skvělá analytička a svobodná matka roztomilé dcerky. Vztahy jí moc nejdou, není to pro ni snadné. Jednou v kavárně s kamarádkou Fizzy osloví mužného, ale povýšeného doktora Rivera Penu, spolumajitele moderní biotechnologické firmy, která na základě DNA dává dohromady lidi. Jess se zaregistruje a nečekaně zjistí, že má téměř absolutní shodu Riverem. Firma je žádá, aby spolu zkusili randit, je to pro ně skvělá reklama. Jess je donucená souhlasit, finanční stránka věci je pro ni nakonec rozhodující. Ti dva se sbližují, ale v pozadí stále něco čeká… Nebyla to špatná romance, hlavní postavy byly celkem sympatické, ale fakt se to nedá srovnat s těmi skvělými starším sériemi.

Penelope Ward – Aristokrat

Aristokrat je taková romantická jednohubka, něco ve stylu harlekýnek. Felicity si užívá poslední léto na ostrově před nástupem na vysokou školu. Zde se seznamuje s dvojicí Britů, přičemž jí do oka padne Leo. On je hezký, chytrý, má sexy přízvuk, ale na konci prázdnin se musí vrátit zpět do Anglie, jelikož je to vysoce postavený šlechtic a leccos se od něj očekává. To jejich léto je plné lásky a smutku z blížícího se návratu. O několik let později najde Felicity Leův dopis o tom, že se bude ženit, a rozhodne se jednat. Spontánně letí do Anglie, ale vše je špatně. Dopis se k ní dostal pozdě, je starý už několik let a Leo je už ženatý…. Penelope Ward píše čtivě, ale jsou to takové knihy na jedno použití. Odpočinete si u toho, užijete si sympatické hrdiny a za týden si to vlastně už nepamatujete…

Stacey Kennedy – Drž mě

Na tuto erotickou romanci zde vyšla samostatná recenze, najdete ji zde.

Jules Wake – Notting Hill pod sněhem

V prosinci samozřejmě nemohla chybět i nějaká vánoční romance a postarala se o ni moje oblíbená Julie Caplinová, zde píšící pod pseudonymem Jules Wake. Sympatická Angličanka Viola hraje symfonickém orchestru na Violu a má tak trochu smůlu v lásce. V metru potkává milého Nata, otce malé dcerky. Ti dva si velmi rozumí, jenže on není rozvedený, manželka odjela do Ameriky, aby se věnovala kariéře. Jejich holčička tím hodně trpí, Nate na ni má taky poměrně málo času, protože i on má vysoké postavení. Viola přichází do jejich života nejen jako náhodná známá z metra, ale má na starosti i vánoční představení ve škole a nakonec se tak trochu stane chůvou jedné malé holčičky… Tato kniha nezapadá do žádné série a není zde takový prostor pro jídlo jako v jiných románech Julie Caplinové, ale nijak to nevadí. Vztahové téma je zde náročnější – láska ženě, nebo láska dítěti? Já jsem si tuto vánoční romanci opravdu užila a Viola mi byla neuvěřitelně sympatická.

Jules Wake – S láskou z Říma

S láskou z Říma je třetí díl povedené série, kde jsem nečetla jen ten první. Lisa a Will jsou přátelé i nepřátelé zároveň. Kdysi to mezi nimi vypadalo nadějně a Will to pak nějak zazdil. Jenže oba mají pořád tu samou partu, pořád na sebe narážejí. Lisa se konečně rozhodne zjistit něco o svém otci, a proto jede do Říma. Will je zde na obchodní cestě, tedy aspoň tak to prezentuje. Oba se ale nakonec věnují spíše sami sobě navzájem a důkladnému poznávání Říma, než aby je zajímaly jejich původní cíle. Řím je tak kouzelný, že i oni jsou omámení a najednou to vypadá na velké usmíření a lásku, jenže přijde ještě závěrečná překážka… Tato kniha jakoby vypadla z série Romantické útěky od Caplinové – je tu láska, jídlo a cestování. To je kombinace, která úplně perfektně funguje.

Ella Perkins – Anglické chůvy

Tuto knihu jsem ani nedočetla, vůbec mě nebavila a nemohla jsem se donutit v ní pokračovat. Dokonce jsem ji už i prodala. Měl to být příběh o Joan, mladé chůvě, absolventce Norlandského ústavu. Děj se točil kolem několika postav a vše bylo hodně zmatené. Jako romance to byl děs a hlavní postavy byly nemastné a neslané a vlastně i dost nesympatické. Rozhodně nedoporučuji.

Prosincové skóre dvanácti knih mi přijde slabší, čekala jsem to lepší, ale celou vánoční dovolenou jsem strávila opravováním slohovek, takže jsem neměla moc prostoru pro čtení. Nejvíce se mi určitě líbily tři knihy: Grace, moje spása, Nottinghill pod sněhem a Lepší krev. Naopak nejslabší byly určitě Anglické chůvy a Boss. Za rok 2022 mi to dělá celkem 169 knih, což je slabší než v minulých letech, ale to se nedá nic dělat. Jak se dařilo v roce 2022 číst vám? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

14 thoughts on “Přečteno: prosinec 2022

  1. Lucie

    Ahoj, já už mám dlouho období, kdy zvládnu přečíst max. 1-2 knihy za měsíc, je pro mě naprosto neuvěřitelné přečíst jich takové množství a to ještě říkáš, že to byl slabší měsíc.

  2. Sabina

    Ahoj Haničko, já se za minulý rok dostala na pouhých 13 knížek, ale beru to jako lepší než nic. Teď se už měsíc prokousávám Zvonem od Neala Shustermana a popravdě mi to moc nejde, ale dočíst to chci, abych věděla, jak celá série skončí.

  3. Lucia

    169 kníh je pre mňa neuveriteľný výkon. Ja som vlani zvládla do 15 kníh (už si neviem vybaviť, ktoré som čítala vlani a ktoré predvlani, tak neviem presný počet) 😅

  4. Sabina

    Hani, i tak jsi tohoto přečetla spoustu. Já mám skóre mnohem menší. Za loňský rok ani sto knih a to jsem většinou vždycky měla. Ale dá se práce, děti a taky bohatší společenský život je znát. Ale vůbec mi to nevadí. 🙂
    Sabča

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *