Nobelovka – recenze

Krásný den, 

nevím, jestli jsem vám to někdy říkala, ale jsem z vědecké rodiny, která je zaměřená původně na matematiku a fyziku (naši i děda studovali na Matfyzu, já vlastně taky:-). Matiku mám ráda, hodně mě baví, fyzika je už horší, ale o dějiny fyziky jsem se vždy zajímala. Když jsem tedy dostala nabídku na knihu Nobelovka, která pojednává o držiteli Nobelovy ceny Otto Hanhovi, neváhala jsem. Knihu vydalo nakladatelství Metafora a napsal ji Cyril Gely.

oficiální popis:

Dva kolegové-objevitelé. Muž a žena. Němec a Židovka. Píše se prosinec 1946 a Otto Hahn se právě na chystá na vrchol své kariéry – převzetí Nobelovy ceny za chemii. Předtím ho ještě čeká setkání s Lisou Meitnerovou, jeho bývalou nejbližší spolupracovnicí. Ve 30. letech společně pronikali do tajemství atomu, pak ale do jejich životů vstoupily dějiny. A Lise teď stojí naproti němu a ptá se, komu náleží cena, kterou má Otto převzít. Původně oba chtěli jen nerušeně bádat. Jenže objevit v hitlerovském Německu něco tak převratného jako jaderné štěpení muselo pro život každého z nich nutně přinést dalekosáhlé důsledky. Zmocnily se jich síly dějin. Necelých sedm let po objevu přišla Hirošima. Co to má s oběma vynálezci společného? Co to pro ně znamená? Jen jeden z nich je nominován na Nobelovu cenu za jejich společnou práci – byla opravdu společná a rovnocenná, nebo ne? Dva názory postavené proti sobě. Zpočátku klidný rozhovor se odehrává po letech odloučení. Osm let, které Otto prožil v hitlerovském Německu a Lise v nucené emigraci ve Švédsku, je zdrojem napětí a předmětem rozhovoru, jenž se odehrává v apartmá luxusního stockholmského hotelu. A brzy přechází v nelítostné zúčtování, které má fáze jako šachová partie. Kdo dokáže druhého lépe vyvést z rovnováhy nevyvratitelnými argumenty? V této útlé knize o jednom zásadním soukromém střetnutí Cyril Gely, autor divadelní hry Diplomacie (jejíž filmová adaptace vynesla Volkeru Schlöndorffovi Césara), s dramatickou virtuozitou a zkratkou konfrontuje pravdu každého z obou vědců. Jako by rozštěpil atom jednoho vztahu…

zdroj

moje hodnocení:

Jako první bych zde celkem netradičně vypíchla velmi povedenou obálku, kde jsou velmi věrohodné portréty hlavních aktérů příběhu, Otto Hanha a Lise Meitnerové. na pozadí je jednoduchá kresba atomu, což je takový leitmotiv celé knihy, protože tito dva vědci se zabývali štěpením atomu.

Na začátku bych ráda připomněla nějaká fakta pro ty, kteří třeba tyto dvě osobnosti neznají. Otto Hanh je německý chemik, který získal Nobelovu cenu v roce 1944. byla sice za chemii, ale jelikož se zabýval štěpením atomu (použito poté pro vznik atomové bomby), tak to má velmi blízko i k fyzice, která byla doménou jeho dlouholeté spolupracovnice Lise Meitnerové. Ta pocházela z Rakouska, ale byla židovského původu, a proto musela v roce 1938 uprchnout z Berlína, kde s Hanhem přes třicet let pracovali.

Celý příběh je takovým fiktivním rozhovorem, který mezi nimi probíhá těsně před předáním ceny. Lise musela emigrovat do Švédska a Hanha sama vyhledá v hotelu. Vyčítá mu, že ji nikde neuvedl jako spoluautora celé teorie. Velkým problémem mezi nimi je také její vynucený odchod v roce 1938. Oba dva mají na tyto události jiný pohled a názor a není možné, aby spolu začali souhlasit.

I když kniha propojuje dějiny, fyziku, chemii a okolnosti druhé světové války (což nejsou úplně zábavná témata), je napsaná opravdu čtivě. Necelých dvě stě stránek jsem přečetla bez problémů za den. Autorovi se povedlo do jejich rozhovoru zapojit všechny podstatné informace, a tak i nepoučený čtenář zjistí, co se vlastně stalo a jaké stanovisko k tomu Lise a Otto zaujímají.

Zajímavou postavou, kde se v knize také vyskytuje, je Ottova manželka Edith, která byla celou dobu manželství součástí takového „nemilostného“ trojúhelníku. Představuje opak Lise – žena v domácnosti, bez vysokoškolského vzdělání, ambicí, milovaná Ottem.

Oceňuji, že autor se zde drží dobových faktů a nijak historii nemění. Je zaznamenán, že Lise opravdu Hanha těsně před předáváním navštívila v hotelu a že jejich rozhovor opravdu nebyl příjemný. Líbí se mi, že Cyril gely dokázal nenásilnou metodou předat mnoho informací o fyzice a chemii běžnému čtenáři. Také bych ráda vypíchla fakt, že ženy ve vědě to měly vždy velmi těžké, obzvláště v exaktních oblastech. Lise Meitnerová byla průkopnicí v mnoha oblastech a opravdu by se na ni nemělo zapomínat.

Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Metafora a vy knihu seženete na stránkách Grady. Zajímáte se o dějiny fyziky a chemie? Nestudovali jste nějaký exaktní obor? baví vás dějiny vědy a techniky? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

6 thoughts on “Nobelovka – recenze

  1. Helena

    Haničko, musím říct, že fyzika je zcela mimo můj obor, ale i zájem a chápání. Ale zajímá mě historie, v poslední době zvlášť ta moderní, protože jsem generace, když se tyhle dějiny vykládaly jen z jednoho úhlu a ještě velmi zkresleně.
    Děkuji za všechny informace, kniha je myslím rozhodně zajímavá.
    Přeji hezkou neděli, Helena

    1. ciculka Post author

      Ahoj,
      já jsem z fyziky chápala většinu látky, ale nerada jsem se učila různé poučky, bavily mě příklady. Historie je můj koníček (a tedy taky jsem ji vystudovala, že:-) a mám ráda i dějiny vědy, což právě přináší tato publikace.

  2. Stáňa

    Přírodovědné obory jdou mimo mne, zvláště fyziku jsem na gymplu upřímně nenáviděla (matika mi nevadila). Ale knížka vypadá jako zajímavý příběh

    1. ciculka Post author

      Ahoj,
      fyziku jsem taky nemusela, i když jsem pravidelně chodila na olympiády (z donucení táty a dědy). Knížka naštěstí ukazuje dějiny vědy, objevů a je to čtivé.

  3. Marta

    Hani, tak to tě obdivuju. Já nemám vůbec tento druh inteligence a matika a fyzika jdou rozhodně mimo mě. Kniha vypadá zajímavě. Měj pěkný vstup do nového týdne.

    1. ciculka Post author

      Ahoj,
      já mám matiku ráda, je logická:-) Kniha je napsala velmi příjemně, ukazuje na problematické postavení žen a menšin v minulém století.

Napsat komentář: Stáňa Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *