Muž, který si hrál s panenkami – recenze

Krásný den,

nakladatelství Metafora nedávno vydalo novou severskou kriminálku Muž, který si hrál s panenkami. Autorem je švédský spisovatel Magnus Jonsson a jedná se o první díl plánované trilogie. Já jsem knihu získala v rámci spolupráce a dnes si společně shrneme moje dojmy.

oficiální popis:

Expertka na šifrování Linn Ståhlová pronásleduje brutálního vraha v prvním dílu strhující trilogie NENÁVIST Ve Stockholmu někdo zabíjí ženy. Těla za sebou zanechává naaranžovaná jako porcelánové panenky. Detektivové Rickard Stenlander a Erik Svensson osloví s žádostí o pomoc při vyšetřování expertku na počítače a kryptologii Linn Ståhlovou. Má to ale háček – Linn je bývalou členkou Antifašistické akce, organizace vedené na černé listině švédské tajné služby, v minulosti byla souzena za zločiny proti národní bezpečnosti a vůči spolupráci s policií proto zaujímá dost skeptický postoj. Hodiny ale tikají, a jestli má nesourodý tým zastavit sériového vraha, musí jít osobní problémy stranou. Zatímco se pátrání naplno rozbíhá, Linniny aktivity upoutají pozornost pravicových extrémistů, kteří mají s Linn z dřívějška nevyřízené účty. Mezi vyšetřovateli roste nedůvěra a podezření, že ne všichni sledují stejný cíl, a minulost dohání Linn způsobem, jakým to nejméně čeká.

zdroj

moje hodnocení:

Ve Stockholmu je nalezeno mrtvé tělo mladé ženy, které je upravené jako panenka. Vyšetřování se ujme dvojice detektivů, Rickard a Erik. Na pomoc s počítačovými záležitostmi je jim přidělena kontroverzní neteř velitelky, Linn Ståhlová. Ačkoliv působí jako jemná éterická víla, odseděla si už trest ve vězení. V minulosti byla členkou jedné anarchistické skupiny s antifašistickým zaměřením.

Velmi zajímavá je zde skladba hlavních postav. Rickard je starší z detektivů, působí dost přemýšlivě, ale přitom má v knize úžasně akční scénu se skateboardem, která se mi fakt líbila. O jeho životě se dozvídáme především z jeho vnitřních monologů.

Jeho parťákem je svérázný Erik. Černoch, hiphoper, velký drsňák, který nesnáší rasismus a má trochu cholerické sklony. Je to takový typický drsný chlapák, ale působí velmi sympaticky a není to žádný hlupák.

Poslední z trojice je Linn. Je to mladá doktorandka počítačových vět, nebojí se hacknout kohokoliv. Díky své minulosti má problém s policií, ale přesto se rozhodne s nimi spolupracovat. Je hodně drsná, pořád je dost zapojená do antifašistického hnutí, a i když zde pomáhá s vyšetřováním vraždy, její temná minulost ji dohání.

Celý příběh se zabývá pravicovým extremismem, který je očividně ve Švédsku velkým a velmi aktuálním tématem. Je to taková další dějová linka, která v knize občas přebírá vládu nad vyšetřováním vraždy. Dokonce bych řekla, že vyšetřování vraždy je méně dynamické než boj proti fašismu a multikulturní problémy, které zde autor velmi otevřeně popisuje a kritizuje.

Linn má jasný předobraz v Lisbeth Salanderové z trilogie Milénium (a z další trilogie od Davida Lagercrantze) a celkově styl psaní autora dost připomíná snahu napodobit Stiega Larssona. Je to fakt, který mi zase nijak nevadí, Larssona mám ráda.

I když vám anotace slibuje především vyšetřování vraždy mladé ženy, závěrečné scény si naprosto ukradla Linn, kterou velmi brutálně dohnala její minulost (a pokouší se ji zlikvidovat). Finále vyšetřování potom jaksi ztrácí a vlastně není ani nijak moc zajímavé. Na vraha jsem přišla skoro hned a  je velká škoda, že mu nevěnoval autor více prostoru. Jeho motivace se zde někam úplně ztratila.

Celá kniha je prošpikovaná velmi důkladnými a dlouhými popisy práce s počítačem, šifrování, o každém hacknutí víme opravdu vše. Jsou to pasáže, které mě tedy nebavily, počítače mě zanechávají dost chladnou a toto by ocenil spíše nějaký nadšenec.

Celkově bych dala knize tak 78% a jsem moc zvědavá, jaký bude další díl a jak se budou vyvíjet postavy detektivů a Linn. Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Metafora a vy ji seženete na stránkách Grady.

Jak jste na tom se severskými detektivkami Vy? Vyhledáváte je? Jaká je Vaše oblíbená? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

NEZAPOMEŇTE, ŽE NA BLOGU PROBÍHÁ SOUTĚŽ!!!

8 thoughts on “Muž, který si hrál s panenkami – recenze

  1. Lucie

    Ahoj, podle názvu mně docela zaujala, pasáže ohledně IT by nebyly nic pro mně, trochu škoda, že se vrah brzy odhalil, mám ráda strhující, neočekávané závěry, ale stejně bych si ji přečetla, už jen kvůli dalším dílům. Ze severských detektivek jsem četla nějaké knížky od Jo Nesba a Mons Kallentoft. A ještě duo autorů Cilla a Rolf Börjlind, od těch se mi knížky taky líbily.

    1. ciculka Post author

      Ahoj,
      mě ten vrah napadl hned, ale to je docela typické, to se mi stává často. Jo Nesba jsem taky četla, máme ho doma kompletního, ale já přečetla jen asi tři romány. Ty ostatní autory neznám, budu je muset omrknout:-)

  2. Zuzka

    Ahoj,
    podľa mňa severskou detektívkou sa nič nepokazí, ak po nej človek siahne. Už dávnejšie som niečo čítala a bavilo ma to. Za mňa vrelo odporúčam aj filmovú sériu Oddelenia Q s vyšetrovateľmi Carlom a Assadom, od toho som sa nevedela odtrhnúť.

    1. ciculka Post author

      Ahoj,
      severské detektivky jsou opravdu jistota, asi jsem špatnou zatím nečetla. Oddělení Q vůbec neznám, to se na to budu muset podívat. Ještě že jsou před námi prázdniny, to budu určitě hodně číst:-)

    1. ciculka Post author

      Ahoj,
      určitě to omrkni. A slibuji ti,že příští týden vyjdou recenze na dvě hodně povedené detektivky, které mě opravdu dost bavily:-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *