Krásný den,

Petr Čepek patří mezi české spisovatele, kteří se orientují na žánr detektivek a krimi thrillerů. Ne jinak je tomu i u jeho novinky Taxikář, kterou vydalo nakladatelství Cosmopolis v rámci své edice Krimi thriller. Já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Den jako stvořený pro vraždu! Mrholení a mlha.
Je jaro a ulicemi Prahy obchází vrah. Nejde o žádného šíleného řezníka, ale přesně kalkulujícího člověka s jasně vytyčeným cílem. Oběti nemají zdánlivě mezi sebou nic společného, avšak je tomu skutečně tak? Jedná se o loupežná přepadení nemilosrdného chladnokrevného lupiče, nebo snad existuje jiný důvod, proč museli právě tito muži zemřít?

Na taxikáře se nikdo dvakrát nepodívá, je neviditelný, je tu jen od toho, aby vás dostal z místa A do místa B. Proč by někomu stálo za to vraždit taxikáře? To je právě to, na co se Vojtěch Vojáček snaží nalézt odpověď.

Poutavý, chvílemi až mrazivý příběh vás vtáhne do světa drogových gangů, neúspěšných tanečníků, miliardářů, italské módy a sérií vražd.

zdroj

moje hodnocení:

Taxikář představuje volné pokračování dvou předchozích románů Odložená spravedlnost a Sametové iluze. Opět se zde setkáváme s několika spolužáky, kteří zažili sametovou revoluci v 1989. Nejvíce prostoru dostává bývalý disident, politik v devadesátých letech a momentálně registrovaný taxikář Vojta Vojáček, zvaný Seržant. Nečekaně se připlete k vyšetřování vraždy jiného taxikáře. Jak se postupně dozvídá nové informace, uvědomuje si, že se bude muset vrátit hodně do minulosti…

Hned na první dvou stranách najdete soupis hlavních postav, jejich přezdívky a role v příběhu. To se opravdu hodí, protože jinak by se čtenář mohl (hlavně na začátku) docela dost ztrácet. Děj se odehrává v roce 2011, což je docela zajímavé, protože je to ještě před masivním rozšířením chytrých telefonů, sociálních sítí a dalších novinek poslední doby (např. Uber je v USA ještě v plenkách).

Docela zajímavě je do děje zakomponovaná romská menšina a jejich problémy v Praze. Líbí se mi, že autor to nevykresluje vše černobíle. U srdíčka mě zahřály zmínky o Příbrami a našem divadle. Já znám představení, o kterých zde Petr Čepek píše, tak je vám asi jasné, že se mi to líbilo. Postavy mají i vtipné komentáře na českou politickou scénu, např. jsem se hodně pobavila u Václava Klause a ukradené propisky.

I když je zde více vypravěčů, tak se mi to četlo velmi dobře. Styl psaní Petra Čepka mi vyhovuje a baví mě to. Zvládla jsem to dočíst během maturitního týdne, to je co říci. Děj má spád, docela dlouho si s námi autor pohrává, než nám dovolí odhalit pachatele. Konec je jednoznačný, ale je tam docela dost zajímavých okamžiků, díky kterých bych si ráda přečetla nějaké pokračování se Seržantem a Puťákem (ten tu má poměrně málo prostoru).

Já jsem byla s knihou opravdu spokojená, těším se na další pokračování, protože příběhy některých postav mají velký potenciál. Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady.

Četli jste už nějakou knihu od Petra Čepka? Kdo je váš oblíbený autor detektivek a thrillerů? Napište mi:-)

Vaše Čičulka