Šestý prázdninový týden

Krásný den,

minule jsem vás v této rubrice opustila v poněkud nešťastnou chvíli, kdy mi nebylo dobře. Pátek a sobota se ještě nesl v duchu nevolnosti z přehřátí. V neděli odpoledne jsem s mamkou vyrazila na jih do Lázní Vráž. O této instituci a jejích službách jsem vám již před rokem psala článek. I letos jsem dostala od rodičů pobyt jako dárek k svátku. Bydlely jsme v Jubilejním pavilonu a byly jsme tam od neděle do úterka.

chodba v pavilonu

Pokoj byl hezký a velký, měl vlastní koupelnu. Nacházel se v prvním patře bez výtahu, což je trochu nepohodlné. Bohužel dost výrazně zapáchal a ani časté větrání nepomáhalo. Procedury jsme si objednávaly dopředu a podle naší chuti, neměly jsme žádný akční balíček. S tím byl poněkud problém, protože když jsme náš pobyt zajišťovaly, tak nám napsali, že čas masáží budeme mít určený až po příjezdu. Když jsme se v neděli ubytovávaly, tak jsme dostaly lístek s rozpisem všech procedur a nebyla na něm ani jedna masáž. Poslali nás k sestře, že nám dá termín. Na zdravotním oddělení mi ale sestra řekla, že procedury plánuje pouze vrchní a ta tam bude až další den ráno.

na pokoji

Před snídaní jsem se tam tedy vypravila a sestra mi velmi hrubě řekla, že nemá žádný čas a my masáže mít nebudeme (tím pádem bych já neměla nic a mamka jen zábal a parafín). To mě dost namíchlo a trvala jsem si na svém. Sestra nakonec našla nějaké časy – já měla jen dvě procedury ze tří, obě byly v úterý (náš den odjezdu, do deseti musí být pokoje volné) od 7:15 a od 7:45. Takže fakt super. Mamka měla obě dvě objednané, přičemž masér v 7:15 v úterý ráno nikde nebyl. Takže opravdu super! Jinak ty samotné procedury byly moc příjemné a já si masáž obličeje i reflexní terapii chodidel užila.

spojovací koridor

info o založení

výhled do parku

výzdoba v koridoru

odpočinkové zóny

Součástí našeho pobytu byla i polopenze. Snídaně je klasicky formou bufetu a je vždy velmi dobrá a bohatá. Na tu jsem se těšila a opravdu jsem si ji užila. S večeří je to už horší, ale je fakt, že jsem prostě vybíravá. První den dostaneme papíry na zbytek pobytu, kde si objednáváme ze čtyř jídel. První den byly dost průměrné kuřecí řízky, druhý den jsem si dala čínu, kde byly celkem tři miniaturní kousky masa a rýže byla tvrdá.

kavárna

V pondělí jsem měla hodně času (žádná procedura, fakt super přístup, že?), takže jsem se šla projít do parku, který se nachází okolo zámku. Vzala jsem si s sebou foťák a knihu a celkem si užila odpoledne. V hotelové kavárně jsem si objednala palačinku s marmeládou, která byla super a aspoň trochu mě zasytila před tou chabou večeří (nepovedená čína).

na palačince

v parku

tajemné dveře do podzemí…hned jsem tam vlezla…

super boty na procházku lesem:-)

samé prašivky

V úterý ráno jsem si tedy užila procedury (a sehnala maséra pro mamku) a pak se velmi rychle nasnídala a sbalila. Po cestě domů jsme se stavily u mamčiny kolegyně a pak jsme jely konečně domů. Celý pobyt jsem v noci sledovala v televizi olympiádu. Fandili jste také našim sportovcům?

Středa se bohužel nesla ve znamení práce, ale naštěstí jen na jeden den:-) Ve čtvrtek jsem s několika kolegy odjela na naši chatu, kde jsme grilovali a povídali si. Prostě pohodový večer (a noc), který jsme si užili. Bohužel jsem si zapomněla foťák doma, takže nic vám neukážu:-)

V pátek po obědě jsme se vrátili z chaty a já jsem se od pěti hodin chystala na sérii koncertů Z lásky k hudbě, které pořádal Kaufland. Šla jsem tam především kvůli skupině Čechomor, ale nadchli mě i Chinaski. Vše se odehrávalo v areálu letního kina, kde byla vybudována dvě pódia. Na tom prvním, hlavním, se objevili Monkey Buissness (skvělá šou, Matěj je k nezastavení), Čechomor (nejlepší, srdeční záležitost), Chinaski (pro mě milé překvapení, fakt úžasné představení) a Wanastovi vjecy (ty moc naposlouchané nemám, ale Sbírku zvadlejch růží mám moc ráda). Na druhém pódiu se představila Věra Martinová s kapelou, Petr Bende, jaroslav Uhlíř a nakonec nějaký raper, na kterého jsem tam už nebyla.