V jabloňovém sadu – recenze

Krásný den,

o Susan Wiggsové jsem vám zde už psala, představila jsem tu celkem nedávno její román Knihkupectví ztrát a nálezů. Kniha se mi líbila, a proto jsem neváhala ani při objednání jejího dalšího románu V jabloňovém sadu. Knihu vydalo nakladatelství Metafora a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Tess Delaneyová se živí pátráním po starých pokladech a jejich navracením právoplatným majitelům. Miluje objasňování historie a vyplňování prázdných míst v srdcích lidí příběhy jejich rodinných dědictví. Kovářova kobyla ale chodí bosa a Tessina vlastní minulost je plná mezer. Otce nikdy nepoznala a její matka věnovala více času spíš cestování než své dceři.

Tess stojí na prahu úspěchu, na kterém usilovně pracovala, takže pro ni není nejvhodnější chvíle začít zpochybňovat své životní volby. Nečekané události a odhalená tajemství ji však nutí vše přehodnotit. Najednou si uvědomuje, že má možná na dosah štěstí, o jakém se jí nikdy nesnilo.

V den, kdy očekává povýšení ve vysoce prestižní aukční síni, ji v její sanfranciské kanceláři navštíví bankéř Dominic Rossi s informací, že na kalifornském venkově žijí její příbuzní, které nikdy nepoznala. Dědeček je bohužel v kómatu, ve své závěti ale právě Tess jmenoval polovičním vlastníkem svého jabloňového sadu. Druhá polovina majetku má připadnout její nevlastní sestře.

Vzhledem k tomu, že Tess vychovávala svobodná matka a nikdy neprovdaná babička, majitelka obchodu se starožitnostmi, je pro ni život v kruhu velké rodiny lákavý, i když nezvyklý. Líbí se jí důstojný Dominic, její vřelá sestra Isabel i život ve městě Archangel v Kalifornii – a díky zkušenostem s historickým výzkumem odhaluje řadu tajemství pohřbených v hlubinách času. Ztracené rodinné dědictví by mohlo přinést finanční i emocionální spásu. A navíc během pátrání začíná chápat skutečnou sílu lásky, společnosti i rodiny.

zdroj

moje hodnocení:

Tess pracuje se starožitnostmi, vyhledává je a připravuje na různé aukce. Cestuje kvůli tomu po celém světě, je to pořádná workoholička a v tom minimu volného času, co má, se občas setkává e svými přáteli, kteří žijí úplně odlišné životy. Najednou se ale vše změní. Vyhledá ji právník Dominic Rossi a sdělí ji šokující informace o její rodině. O rodině, o které nikdy neslyšela a nic o ní neví. Najednou má dědečka a nevlastní sestru. A její nová rodina má taky dost problémů, do který je Tess postupně zaplétána. Takovou kotvou v tom všem zmatku je právě sympatický Dominic.

Celá dějová linka je tvořena různými časovými liniemi. Největší prostor má samozřejmě současnost a příběh Tess a Doma, kteří přes několik zádrhelů směřují k happy endu. Velmi dojemnou část románu představují vzpomínky dědy Magnuse, jenž pochází z Dánska a zažil zde holocaust. Poslední retrospektivou je setkání Tessiíných rodičů. Nejdojemnější je samozřejmě dánská pasáž. Já mám kombinaci více časových linií moc ráda a myslím, že i vy ji zde oceníte. Klidně bych to mohla mít důkladnější nebo obsáhlejší, ale řekla bych, že o dějinách Dánska za druhé světové války toho moc nevíme.

I když by vás to mohlo napadnout po přečtení anotace, nečekejte nějakou prvoplánovou romantiku, nebo dokonce erotiku. V jabloňovém sadu je velmi citlivý příběh o hledání kořenů, identity, o tom, co tvoří rodinu. Autorce se skvěle podařilo zachytit sílu přeživších, jejich skromnost a zároveň cílevědomost. Je to duši pohlazující příběh o druhých (a někdy i třetích) šancích.

Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Metafora a vy ji seženete na stránkách Grady. Už jste četli první román Susan Wiggsové Knihkupectví ztrát a nálezů? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

8 thoughts on “V jabloňovém sadu – recenze

  1. Dana S.

    Hanko,
    od Susan Wiggs jsem přečetla dvě knihy, styl psaní se mi opravdu líbí a tak si do seznamu knih pro budoucí čtení píši i tuto. Děkuji za info.
    Přeji pěkný den
    Dana

  2. Lucie

    Ahoj, Knihkupectví ztrát a nálezů jsem ještě nečetla, ale mám tuto knihu na wishlistu a tuhle si tam připíšu taky, už teď tuším, že mě bude bavit.

    1. ciculka Post author

      Ahoj Stáni,
      já jsem na to úplně stejně. Mimoto mám pořádně dlouhý seznam knih, které bych si chtěla půjčit v knihovně, jenže to nějak nestíhám…

    1. ciculka Post author

      Ahoj Helenko,
      buď v klidu, jsem na tom stejně. Každý den koukám na tu hromadu nepřečtených knih, které mám naskládané před televizí, a říkám si, jak je možné, že je jich tolik, když přečtu průměrně 13 knih za měsíc…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *