Krásný den,
nedávno se mi do ruky dostala kniha Smrtelný hřích. Jedná se o prvotinu od švédské autorky Marie Grund. Už podle názvu je vám asi jasné, že se bude jednat o detektivku. Knihu vydalo nakladatelství Metafora a já jsem ji získala v rámci spolupráce.
oficiální popis:
Jeho tvář přistane na kameni, porostlém mechem, jeho tělo ztratí kontrolu a oči se mu protočí. Slyší je přicházet: Smrt vlkovi, smrt vlkovi, smrt vlkovi…“
Na odlehlém ostrově u východního pobřeží Švédska se v zaplaveném vápencovém lomu najde utopená čtrnáctiletá dívka. Má podřezaná zápěstí, ve vlasech zamotaný provázek a na jednom z boků fixem napsané číslo 26. V okolí lomu se nenajdou žádné stopy. Den poté je na druhé straně ostrova objevena u sebe doma brutálně zavražděná movitá majitelka antikvariátu.
Kromě četných bodných ran v hrudníku lze na hrdle vidět dva řezy znázorňující kříž. Zatímco dívčina smrt je vyhodnocena jako sebevražda, kriminální komisařka Sanna Berlingová spolu s novou kolegyní Eir Pedersenovou zahajují vyšetřování vraždy majitelky antikvariátu. Sanně ovšem neunikne děsivá spojitost mezi posledním případem a mrtvou dívkou. Zároveň s řešením případu se Sanna potýká se svou minulostí, žije v garáži a je patrně jediná, kdo dokáže spolupracovat se svéráznou Eir, která si před nikým nebere servítky.
Brzy vyjde najevo, že tyto události jsou jen počátkem řady dalších bestiálních vražd. A tak začíná boj s časem. Boj, v němž se klíč k hrůzné pravdě zřejmě ukrývá na staré fotografii skupinky dětí ve zvířecích maskách a který zároveň bude mnohem osobnější, než by si Sanna vůbec dokázala představit.
Slibný debut začínající autorky, silné a uvěřitelné postavy dvou vyšetřovatelek s mnohoznačnou minulostí.
moje hodnocení:
Severské kriminálky mám moc ráda, i když to bývá tedy pořádná deprese. Už obálka knihy, kde je obrázek opuštěného domu někde na pobřeží, nad kterým létají černí ptáci, působí dost pesimisticky. A přesně to vystihuje i knihu Smrtelný hřích, která je velmi pochmurná v ději i v prostředí. Autorka nás zavádí na malý švédský ostrov, kde je jen malá policejní jednotka s několika policisty. Lidé na ostrově se ve velké míře znají navzájem a většina lidí bydlí v menším městečku. Ostatní obývají různé domky na samotě podél pobřeží.
Jednou z místních policistek je i Sanna Berlingová, zkušená vyšetřovatelka, která má problém vyrovnat se s obrovskou osobní ztrátou. Je jí přidělená nová kolegyně Eir Pedersonová, která je přinejmenším velmi zvláštní a neumí moc dobře vycházet s ostatními. I když se obě ženy zrovna nestaly nejlepšími přítelkyněmi, zvládají velmi dobře spolupracovat na velmi podezřelém případu, který je zavede až daleko do minulosti a odhalí hrůznosti, které se na ostrově kdysi odehrávaly.
Na začátku se objevuje několik případů, které spolu na první pohled vůbec nesouvisí – mladá dívka spáchá sebevraždu utopením v místní nádrži a majitelka antikvariátu je brutálně ubodána. Postupně se objevují další zločiny a obě vyšetřovatelky zjišťují, že vše souvisí s dětským táborem, který se zde uskutečnil před lety. Nejednalo se ale o klasický dětský tábor, jak by si člověk myslel, ale vedoucí si velmi ošklivě pohrávali s psychikou svých svěřenců.
První, co mě hodně zaujalo, je vyšetřovatelská dvojice. Dvě ženy policistky nejsou zrovna typické pro většinu kriminálek, které jsem četla. Obě toho mají v minulosti dost nevyřešeného, takže jsem dost zvědavá, jak se to bude v dalších knihách vyvíjet Doufám tedy, že další pokračování vyjde). Nejsou to zrovna ženy, které by mi byly nějak extra sympatické, ale jsou rozhodně originální. Kromě policistek je zde i moc zajímavá postava patologa, který se mi líbil.
Samotný příběh je docela komplikovaný a je třeba se dobře soustředit na detaily. Dlouho jsem nemohla přijít na to, kdo je opravdu vrahem, a autorka si s námi docela dobře pohrává až do samotného konce, který je sice vyřešený (a poněkud překvapivý), ale přitom skýtá určitou otevřenost i do budoucna.
Smrtelný hřích je velmi syrový a drsný příběh, který se celou dobu odehrává v jakési temnotě. Vyhovuje mi, že celá kniha je psaná chronologicky, takže to rychle ubíhá. I když se mi detektivka hodně líbila, po přečtení jsem byla dost přešlá a nemohla jsem v noci pořádně spát.
Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Metafora a vy ji seženete na stránkách Grady. Máte rádi severské kriminálky? Kdo je vaším oblíbeným autorem? Napište mi:-)
Vaše Čičulka
Hani, děkuji za recenzi. Taky mám ráda severské detektivky! Nesbo, Larsk Kepler, Larsson i pokračování od Davida Lagercrantze – temné, čtivé, napínavé!
Měj krásnou neděli, Helena
Ahoj Helenko,
vyjmenovala všechny moje oblíbené autory:-) Nového Keplera mám doma, chystám se na něj, ale mám teď nějakou čtenářskou krizi…
Ahoj, asi žádná ze severských krimi, které jsem doposud četla mě nezklamala, myslím, že tohle by byl horký adept na přečtení, píšu si:-)
Ahoj,
to máme asi stejně:-)
Severské detektivky si vždycky přečtu moc ráda, jsou jedinečné svou atmosférou, která je často až mrazivě hororová. Musím moc pochválit obálku knihy, ta se vážně povedla. Dvě vraždy tak blízko u sebe, to vypadá na zajímavou zápletku, a ty dvě kolegyně bude jistě také originální postavy. Knížku si píšu na svůj seznam, a při příští návštěvě knihovny se po ní zeptám. Díky za pěknou recenzi 🙂
Ahoj,
já je mám taky ráda. Když jsem před lety zase začala číst detektivky, byla to právě severská kriminálka, co mě získala:-)
Hani, fajn recenze. O knížce slyším poprvé od tebe – ani jsem nikde na ni neviděla anotaci nebo upoutávku. Na mne jsou severské detektivky někdy hodně ponuré a nemám moc ráda postavy s nevyřešnou minulostí nebo osobními problémy. Ale jestli se mi knížka dostane do ruky, určitě ji zkusím.
Měj se fajn
Ahoj Stáni,
měla by to být autorčina prvotina, tak asi není ještě tolik známá. Tato je hodně ponurá, musela jsem se pak trochu odreagovat, jinak se mi moc špatně spí.