Krásný den,

ještě se musíme párkrát vrátit do Skotska k našemu povedenému putování. Po celém dnu v Edinburghu jsme konečně vyrazili na sever směrem k jezeru Loch Ness (o tom jsem psala už tady). Jakmile dorazíte na Vysočinu, přijdete si jako v ráji. Okolo vás jsou všude zelené pahorky, svěží louky, tu a tam nějaké lesíky , průzračné potůčky a kouzelná jezera.

Hned na první zastávce mi žáci koupila vtipnou skotskou čepici, kterou jsem pak nosila docela často, hodila se:-) Kolega měl trochu jiný střih, ale stejný design a byli jsme jasná dvojka:-D Myslím, že naši miláčkové ani nečekali, že ji budeme takto často nosit.

Po cestě k Loch Ness a Fort Augustus jsme se stavili i ve Fort William, kde jsou taky vidět jejich zdymadla. My jsme ale měli jiný cíl – plavbu po Loch Linnhe. Dříve to bývalo jezero, proto ten název. Dnes se jedná o záliv sahající od ostrova Mull k Fort William. Celková délka je 36 kilometrů a najdete v něm hned několik ostrůvků. Také zde ústí již zmiňovaný Kaledonský kanál.

Z jezera byl úžasný výhled na Ben Nevis, což je nejvyšší hora Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Najdeme ji v pohoří Grampiany cca 10 km od Fort William. Její výška je 1345 metrů a patří mezi tzv. Munros, což jsou skotské hory vyšší než 3000 stop. I když nás průvodce strašil, že hora nebude vidět, nakonec vyhrálo moje cestovatelské štěstí – vůbec nám nepršelo a byl krásně vidět i ten zploštělý vrcholek.

Byla jsem ve Skotku několikrát a nikdy jsme nevynechali plavbu po nějakém jezeře a pohled na Ben Nevis. Byla totiž škoda, to je vám asi jasné:-) Jak se vám zatím líbí skotská Vysočina? Napište mi:-)

Vaše Čičulka