Krásný den,

po dojemných a milostných příbězích tu mám pro vás dneska pořádnou dávku temnoty a násilí. Stojí za tím kniha Spolení ničemů, kterou napsal francouzský spisovatel Maxime Chattam a vydalo ji nakladatelství Metafora. Knihu jsem získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Francií otřese vlna brutálních vražd. Sadisticky znásilněné a usmrcené dívky, vyvražděná rodina, náhodní cestující shození pod vlak… Stále stejná značka *e, která se jako cejch objevuje na obětech nebo v jejich blízkosti, ukazuje na sériového vraha – jenže kriminalisté záhy zjišťují, že vraždy probíhají v záhadné časové souhře nejen ve Francii, ale také na různých místech Evropy, a pachatelů tedy určitě musí být víc. Jako by propukla epidemie vražedného násilí…

Četnost a brutalita vražd narůstá takřka přes noc a policii se s vývojem událostí nedaří držet krok. Pátrací tým v čele s ostříleným četníkem Alexisem Timée a posléze jeho kolegyní Ludivine Vanckerovou sleduje stopy zločinců přes Skotsko, Polsko a Kanadu.

Pátrání je kromě jiného zavede do temných částí internetu a také k projektu Lebensborn, neblahému dědictví po nacistech. Poradce týmu, zkušený kriminolog Richard Mikelis dobře ví, že zlo a násilí je jako droga, a varuje, že tentokrát může jít o nepravděpodobné spiknutí deviantů, pedofilů, psychopatů a všech vyvrhelů společnosti, které v jejich jednání neoslabuje empatie a lidské cítění.

V knihách Maxima Chattama se v rychlém sledu střídají napínavé, nečekané zápletky a nikdy nic není tak, jak se zdá. A tak se i ze zdánlivě poklidné, přehledné situace může vmžiku stát souboj na život a na smrt… 

zdroj

moje hodnocení:

Když jsem si hledala nějaké informace o autorovi, tak na databázi knih na mě vyběhly u tohoto románu následující štítky – násilí, zlo, psychopati, sérioví vrazi, Lebensborn, brutalita, spiknutí, nacisté… Všechno toto platí, dokonce v knize najdete mnohem více…

Kniha je rozdělena na několik částí, přičemž ta první je vyprávěna z pohledu francouzského policisty Alexise, který se svým týmem vyšetřuje sérii brutálních vražd, které cloumají celou Francií. Pachatele spojuje jen tajemný znak, který nechávají na svých obětech.

Jak vyšetřování pokračuje, objevují se další mrtvoly. Jenže nejsou ve Francii, zlo se šíří celou Evropou a pokračuje postupně dál na další kontinenty. Detektivové se při pátrání dostávají hluboko do temných dějin Francie, dokonce narazí na program Lebensborn, na který by všichni asi nejraději zapomněli…

Myslím si, že jsem za svůj život přečetla už hodně detektivek a drsných thrillerů, ale tento román je jako sraz všech vyšinutých zločinců z románů Chrice Cartera, kteří s sebou přivedli i svoje sadistické a bláznivé příbuzné. Smrt zde není vůbec nijak špatná, to co jí ale předchází, to je něco neskutečného. Kniha je plná drsného mučení a opravdu nás autor vůbec nešetří (nechápu, jak to vůbec mohl vymyslet).

Děj se rozjíždí trochu pomalu, ale pak celou dobu graduje a graduje až do neuvěřitelně akčního a velkolepého finále (to by byl skvělý film). Postupně se seznamujeme s různými postavami a tady vás budu rovnou varovat – zbytečně se k nějaké nevažte, dost jich totiž umře…

Samotná myšlenka, se kterou tu autor pracuje, je naprosto děsivá. Jen doufám, že je to jen jeho fikce, protože jinak by to bylo strašné… S postavami projedete kus Evropy a myslím si, že jestli znáte dech beroucí solné doly Wieliczka v Polsku, už na ně nikdy nebudete vzpomínat stejně…

Ani jsem nečekala, že se mi kniha tak bude líbit. Není to zrovna něco, co by člověk četl bez problémů před spaním, ale jestli chcete pořádně drsný thriller, tak Spolčení ničemů je přímo pro vás. Knihu koupíte na stránkách Grady zde. Za zaslání ještě jednou děkuji nakladatelství Metafora.

Máte rádi drsné thrillery? Říká vám něco teorie Gaia? Napište mi:-)

Vaše Čičulka