Na skok v Prachaticích

Krásný den,

prodloužený víkend jsem strávila s rodinou a Martinem v Německu. Po cestě tam i zpět jsme se stavovali v Prachaticích, kde jsme vyzkoušeli restaurace na oběd. Dneska to bude tedy hlavně o jídle. V obou případech jsme zastavili na místním Velkém náměstí, což je krásné historické jádro plné starých domů. Z uměleckých sloh zde převažuje renesance a je to moc příjemné místo.

Po cestě tam jsme byli na obědě v restauraci U Jelena, kde byla velmi milá obsluha. Šlo se tam po schodech, ale naštěstí jich nebylo moc, takže to mamka zvládla. Porce zde byly obrovské, pro mě naprosto nemožné sníst vše. Měla jsem smažený sýr, hranolky a tatarku, ale podělila jsem se o sýr s taťkou i Martinem a většina hranolek zůstala. Mamka měla kachnu, Martin táborskou baštu a taťka řízek, všichni spokojeni.

Hned vedle této restaurace je cukrárna U Kamila. ta je velmi malinká, vevnitř je jen pár míst k sezení, ale měli venku i zahrádku. My jsme tedy zabrali jeden stoleček vevnitř. Nalákala nás cedule inzerující palačinky a mamka v dobré víře objednala palačinku pro každého. I když byla paní, co nás obsluhovala, moc milá, zklamaní jsme byli hodně. Palačinka byl nějaký prefabrikát, úplně studená, suchá a tvrdá. Uvnitř bylo hodně zmrzliny, trochu ovoce a taková divně umělá šlehačka. Kdybychom to věděli dopředu, dali bychom si nějakou zmrzlinu, protože zde měli poměrně slušný výběr.

Po cestě zpět jsme zase zajeli na Velké náměstí, ale rozhodli jsme se vyzkoušet jiný podnik. Volba padla na Almara Pub & Restaurant. Tato restaurace má přímo na náměstí zahrádku, ale vchod je v postranní uličce směrem k pivovaru. Uvnitř to působí jako taková hospoda, obsluha byla složená především z mužů, ale všichni byli moc milí a ochotní. Já jsem měla hovězí vývar s játrovými knedlíčky. Sním vždy vývar, zbytek má mamka, já totiž nejím vnitřnosti. Polévka byla krásně voňavá a přišlo mi, že tam byla špetka chili, trošku pálila. Smažené jsem už nemohla ani cítit, takže jsem měla přírodní kuřecí plátek a hranolky jsem vyměnila za vařený brambor. Bylo to dobré, jen toho bylo hodně, takže jsem si zbytek nechala zabalit a taťka to měl dneska k obědu. Mamka měla obří tatarák, Martin kulajdu a gnocchi s vepřovou panenkou. Oba byli moc spokojení, jen mamce zůstala asi polovina topinek:-D Taťka chtěl dětský řízek v cornflakes, který jsem od něj ochutnala, a musím říci, že byl fakt výborný. Ze všech řízků, které jsem měla za poslední čtyři dny, byl rozhodně nejlepší.

Co se týče nějakých praktických informací na závěr, parkovali jsme přímo na náměstí, kde sice bylo hodně plno, ale vždy jsme jedno místečko našli. Náměstí se nám moc líbilo, takže si tam asi v létě uděláme nějaký menší výletík.

Znáte Prachatice? Co si nejčastěji objednáváte v restauraci? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

2 thoughts on “Na skok v Prachaticích

  1. Helena

    Hani, Prachatice znám, po letech jsme tam byli loni při pobytu na Šumavě. Renesance je tam opravdu nádherná!
    A jídlo – no jak kdy a taky podle typu restaurace.
    Měj příjemný den. Helena

  2. Stáňa

    Já žádné spešl oblíbené jídlo, co bych si dávala v restauracích nemám. Většinou si ale dávám nějakou úpravu kuřecího nebo salát (miluju salát s pečenou řepou a kozím sýrem)
    Hezký den

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *