Krásný den,
docela jsem přemýšlela, jestli mám vůbec tento článek psát a co do něj mám dát. Nakonec jsem se rozhodla být naprosto upřímná, protože život není vždy zrovna růžový…
Každopádně květen začal docela pohodově. Už mi částečně začala klasická škola, měla jsem různé konzultace s maturanty. Do toho jsem samozřejmě pořád učila z domova v rámci distanční výuky. Někde jsem četla stížnost, že učitelé si klidně učí v domácím oblečení a v nedostatečné úpravě. Hlásím se tedy k této skandální skupině také – nosím prostě pohodlné oblečení a přijde mi zbytečné se malovat, když mě vidí maximálně nějaký kurýr…
Lakování za celý měsíc – jemná růžová se třpytkami je z Oriflame (Clover Love), červený třpytivý je z Avonu (Bustling Bordeaux), sytě růžový (Paprika Pumps) a světle fialkový (Sweet Blooms) taktéž, světle růžová nude je od Miss Sporty (Strawberry Gelato), lesklá červená je Loreal (č. 552 Rubis Folies).
Šelmy jsou věrnými společníky:-) Frankie mi ukradnul podsedák ze židle a stáhnul si ho na zem pod jídelní stůl, od kterého jsem učila:-)
Jedno pracovní selfie… Zase jsem vytáhla svetr s rolákem, nějak se ochladilo…
Kromě toho, že jsem na distanční výuce samozřejmě přibrala, zhoršil se mi i rapidně zrak. Už nyní nosím hodně dioptrií a po kontrole na očním mám ještě o jednu a půl více. Konečně jsem se dostala k doktorce, byla jsem objednaná od února a začátek května byl první volný termín. Musela jsem si před kontrolou vyndat čočky a nasadit brýle, tak tady vidíte mé já ve starých brýlích.
Smažila jsem řízky a byla jsem u toho pekelně sprostá. Zase to několik měsíců dělat nebudu, fakt mě to nebaví (a smažené zase moc nemiluji).
V optice jsem si vyzkoušela mnoho brýlí, tyto jsem nakonec vybrala. Ten den jsem před návštěvou vyzvedla peníze z daní a o půl hodiny později jsem je všechny utratila za brýle. Ne že bych si vybírala tak drahé obroučky, ale platím dost za ta skla. Mám téměř šest dioptrií na jednom oku, takže si nemohu moc vyskakovat.
Z optiky jsme s mamkou jely na návštěvu babičky, která je od ledna v domově seniorů u nás v Příbrami. Na návštěvy můžeme s testem nebo očkováním. Já i mamka máme už obě dávky, táta musí na testy (na vysokoškolské učitele se jaksi u testování zapomnělo). Babičce jsme koupily chlebíčky a zákusky. Vše si snědla. Jí pomalu, ale jistě:-D Má největší apetit z rodiny, a to jí bude v prosinci už 90 let.
O víkendu jsme s mamkou vytáhly zase nějaké deskovky. Kriskros mě nebaví, i když je to paradoxně hra se slovy. Zkusily jsme i nějaké vědomostní – Klasiku (mám zásadní nedostatky, i když jsem nečekaně vyhrála), Evropu, Světový film a USA. Mám ty vědomostní hry ráda. Co vy?
Od jedné žákyně jsem dostala luxusní hořkou čokoládu, kterou si vychutnala spíše mamka. Já kvůli ekzému čokoládu momentálně nejím.
Dost jsem taky vařila. Jen ta na chuť jsem udělala slané šneky a opět jsem pekla kremrole. Tentokrát z dvojnásobné dávky – zmizely hned:-D
O víkendu jsem opět jela na němčinu. jsem moc ráda, že se to trochu uvolnilo, abychom na ni mohli pravidelně chodit. Jen u domácích úkolů jsem jak ty děti – dělám je vždy večer předtím a dost u toho skuhrám. Ze zastávky, kde jsem čekala na bus, je krásně vidět náš panelák.
Mých pár oblíbených míst v Příbrami. Je to v centru a na fotce je vidět secesní budova pošty a původně středověký Zámeček.
Neziskovka Adra kontaktovala školy v našem regionu, protože shánějí dobrovolníky – pedagogický dozor na letní příměstské tábory. V létě mám dovolenou a ještě mám nějaké dny volné, tak jsem jim napsala, že bych do toho šla:-)
Trocha kočkovitých šelem:-)
Testuji masky…
Kachny chodí spát pod stromy u nás před barákem (jejich potok leží za domem).
Ráno jsem poněkud zmokla po cestě do práce. Tato úžasná kaštanová alej se nachází před naší školou a já ji už od dětství miluji.
Výraz je děsný, ale je to nadšené selfie, které jsem vyfotila, když jsem čekala na mamku. Jely jsme spolu nakupovat do Prahy. Vím, že je to povrchní, ale klasické nákupy mi fakt chyběly… Co vám?
Jako vždy dorazil i Avon a to třídění mě docela ničí.
Fakt nechápu, čím jsem před deseti lety myslela, když jsem odmítla myčku v kuchyni. Nevím, jestli jsem vám to už někdy říkala, ale uklízení fakt nenávidím.
Objednala jsem si krásné khaki lodičky, které mi sice padly, ale nakonec jsem se rozhodla vrátit je, protože jsou dost vysoké a já bych je nevynosila.
Opravování je můj program na většinu večerů v týdnu.
Kolegyně mi přinesla několik krabic s harlekýnkami. Frankie je hned překontroloval.
Měli jsme poradu a byla opravdu nekonečná. Zatímco jsem poslouchala ostatní, tak jsem zkusila se dvěma sponkami pár účesů… Co si o nich myslíte? Jinak se nemusíte bát, že bych nedávala pozor, mám asi tři A4 poznámek. A kamera byla samozřejmě vypnutá:-D
Přišly mi i nějaké časopisy a s nimi slevové kupony na Nákupy s Ona Dnes. Samozřejmě jsem je také využila.
Během mytí nádobí se mi vysmekla sklenice od marmelády a docela brutálně jsem přišla asi o půlku nehtu. Několik dnů jsem se toho ani nemohla dotknout.
Byla jsem konečně i v Kiku a sehnala tam pár drobností.
Jednou z nich je i tento jarní závěs, který jsem si pověsila na chodbu našeho paneláku. Mám tam háček, kam vždy dávám nějakou sezonní výzdobu.
Sehnala jsem knihy o opeře, které chtěla mamka. Při hraní Klasiky jsme zjistily, že sice vážnou hudbu posloucháme, ale jednotlivá libreta moc neznáme.
Zkusila jsem toto jahodové smoothie od Hello a moc mě neokouzlilo.
O víkendu jsme byli na nečekaném výletě, který se moc povedl. Zkusili jsme i cukrárnu v Sedlčanech a byla luxusní.
Po cestě domů jsme se stavili na chatě, kde jsme s tátou natrhali nějaký šeřík – miluji ho. Mamce tam vykvetly i tulipány.
Začalo mistrovství světa v hokeji, které samozřejmě poctivě sleduji.
Měla jsem slevu do Marks & Spencer, tak jsem si konečně objednala nějaké nové spodní prádlo. Potřebovala jsem to, nečekaně mě opustily dvě podprsenky.
Miláčkové psali didaktický test, tak jsem ho potom taky udělala, aby si to mohli zkontrolovat:-)
Na výletě táta mluvil o tom, jak moc rád má medovník, tak jsem jeden upekla. Recept určitě bude:-) Mimochodem, pekla jsem mnohem více – cheesecake, kefírovou buchtu apod., ale nějak jsem to nestihla nafotit.
Také jsem během měsíce absolvovala dva kurzy – webináře. Mám je placené z projektu, do kterého je naše škola zapojená. Oba vedl úžasný člověk, Mgr. František Brož. První se jmenoval Literatura skandální a provokující a druhý byl Současná světová literatura III. Myslím si, že by byly zajímavé i pro „neučitele“ češtiny.
Na konci měsíce jsem byla tradičně u kadeřnice, odkud odcházím vždy spokojená.
Ve čtvrtek ráno před začátkem kurzu mi volala moje žákyně, že při tragické nehodě zemřel její spolužák, žák z mojí třídy, Filip. Nebylo mu ani 18 let… Já i všichni moji žáci jsme z toho zničení, zasáhlo to celou školu. Brečím už několik dnů a určitě nejsem sama. Pořád myslím na jeho rodiče. Asi nevím, co bych napsala více, aby to nebyla jen nějaká blbá fráze.
Nejsem si úplně jistá, jak se mi povede v červnu vydávat články. Kromě toho, že mě čekají maturity, tak jsem dost bez energie. Asi jste si všimli, že nejsem moc aktivní, neodepisuji na komentáře a ani moc nechodím na jiné blogy. Zkusím se nějak sebrat, potřebuji se něčím zaměstnat.
Pevně věřím, že jste na tom lépe než já. Dávejte na sebe pozor….
Hanka
Hani, moc hezké shrnutí. Jo, a chtěla bych mít starosti těch, co se zabývají tím, jak jsou před počítačem učitelé oblečeni, nalíčeni apod. Já jsem si jednou utrhla celý nehet až do lůžka, vždycky je to pekelná bolest. Chápu, že prožíváš tu tragédii, člověk to prožívá i u neznámých lidí. Já taky zrovna nemám lehké období, takže asi na tom nejsem o moc lépe než ty. Ale, Hani, bude líp.
Ahoj Marti,
to mě moc mrzí. Snad se u tebe vše brzy zlepší. Taky mě někdy fascinují starosti ostatních…
Haničko, měsíc si měla skutečně pestrý a plný.
Ten závěr – co na to říct. Tragédie, bolest, nesmyslná smrt mladého člověka. To se jen tak nevydýchá!
Drž se, pa Helena
Ahoj Helenko,
díky moc!
Ahoj Haničko, to s Filipem mě velice mrzí 🙁 Jo teď je celý svět takový smutný. Koukám, že máš moc pěknou manikúru, to bych si dneska večer k tomu mohla alespoň sednout, už si to slibuju minimálně týden. Já tenhle měsíc od vaření a pečení úplně upustila a věnovala jsem se tomu minimálně. Celkově mi přijde, že jsem si ještě nezvykla na pracovní koloběh, a tak krom práce moc věcí nestíhám. Harlenkýnky zbožňuju obzvláště v létě, vejdou se všude a nezklamou. Podprsenky jsem v poslední době kupovala dokonce tři, nějak mi zase povyrostly vnady, za poslední dva roky celkem o dvě velikosti a jednu velikost v rámci obvodu. Dortíky vypadají lákavě <3
Měj se krásně a snad bude tvůj červen slunečnější a veselejší než květen 🙂
Ahoj,
já vařím a peču pořád, střídáme se v tom s mamkou, táta pracuje tak většinu týdne z domova, takže potřebuje jídlo. A sám umí ohřát jen vodu. Lakování mě hodně baví, nejraději mám v poslední době laky z Avonu. Snad si brzy na práci zvykneš, ono to chvilku trvá.
Ahoj, pěkné fotky, hlavně po návštěvě kadeřnice a účesy s těmi sponkami ti moc sluší:-) A ten konec..na to se snad ani nedá nic říct, je mi to líto. Chudák Filip, chudáci jeho rodiče a ti kdo ho měli rádi..tyhle věci by se neměly stávat:-( Hodně síly..
Ahoj,
díky moc! Hraní s účesy mě fakt bavilo, mohla bych něco vyzkoušet na maturity:-)
Hani, smrt Filipa musí být obrovská bolest hlavně pro rodiče, co může být horšího než přežít své dítě…Tvůj časosběr za měsíc květen se mě moc líbí. A ty brýle na fotce, kde jsi v petrolejovém roláku Ti hodně sluší ! Lenka
http://www.babilenka.cz
Ahoj Leni,
na ty rodiče pořád myslím. Už byl pohřeb a pohled na ně nad tou otevřenou rakví lámal srdce. Díky. S brýlemi jsem zatím spokojená, i když je moc nenosím, dávám přednost čočkám, mám fakt hodně dioptrií.
Hani, hezké měsíční shrnutí. Až na ten konec 🙁 – to je věc, která asi zasáhne každého.
Moc ti sluší ten petrolejový rolák – na obou fotkách. A ten nehet – no au au…
Hezký červen
Ahoj Stáni,
díky moc! Snažíme se s tím nějak vyrovnat. Už máme za sebou i pohřeb a bylo to fakt náročné. Ten rolák nosím fakt ráda. Kupovala jsem ho někdy na podzim a fakt jsem ho pořádně vynosila. Nehet už konečně přestal bolet, ale ještě chvíli potrvá, než mi doroste.
Hani, ta poslední zpráva mě zasáhla a mrzí mě to moc za tebe, jak už jsem psala. Jinak moc pěkný článek, od začátku až do konce jsem si poutavě četla ☺♥. Krásné a pohodové dny přeji!!
Ahoj Eri,
díky moc, jsi fakt zlatá!