Krásný den,

vítám vás u posledního přečtena za rok 2024. V prosinci jsem byla nemocná, hned na začátku měsíce jsem musela na neschopenku, a tak jsem měla doma aspoň trochu prostoru na čtení. Když se mi poněkud ulevilo, četla jsem docela dost. Jsou tu i nějaké recenzní výtisky, tam vás tradičně odkážu na hotové články.

Jaime Bayly – Géniové

Recenze je zde.

Ilsa Madden-Mills – To si zkus

Příjemná romance, která byla i docela dost vtipná. Delaney a Maverick studují na univerzitě a vědí o sobě, ale nijak se nebaví. Jednou Delaney přijde SMS s výzvou a ona neodolá. Začne si s neznámým psát, hecují se, ale taky se podporují a sbližují. Nenáročné čtení před spaním, taková jednohubka.

Robert Bryndza – Záhadná oběť

Na tuto knihu najdete recenzi zde.

Markéta Lukášková – Co vás v dějáku nenaučili

Tuto knihu jsem doma měla už delší dobu a myslím si, že jsem ji dostala od našich. Autorka je hodně aktivní na sociálních sítích a kniha vznikla v rámci podcastu. Je zaměřená na české dějiny dvacátého století a měla by tak trochu kontroverzně hovořit o neprobíraných věcech v dějepisu. Asi jsem nějaká jiná učitelka, ale skoro vše z výše zmíněného ve škole probíráme nebo aspoň řešíme na semináři. Přečetla jsem to za den, byla jsem zvědavá, ale vlastně mi to nic nového nedalo.

J. L. Beck, C. Hallaman – Ochraň mě

Z hromady nepřečtených knih jsem vylovila i tuto rádoby dark romanci, kterou jsem asi někde koupila ve slevě. Je to druhý díl série o mafiánské rodině a je to totální slátanina. Rozhodně nejhorší kniha dnešního přehledu. Hlavní hrdinka se po smrti bratra obrátí na Damona, jednoho z hlavních mafiánů, aby ji ochránil. On je známý tím, že je totálně bezcitný a zabíjí jen tak. Najednou se ale rozhodne, že bude samaritán a nechá si ji na hraní…

Kristýna Trpková – Někdo z nás

Konečně došlo i na nadějnou českou autorku detektivek, kterou znám třeba od Stáni. Někdo z nás je příběh o rodinném tajemství, o velké tragédii, která se v minulosti stala a se kterou se vlastně nikdo pořádně nevyrovnal. Je to moje první setkání s autorkou a jsem velmi spokojená. I když jsem přibližně v polovině knihy měla celkem jasno, bavilo mě to. Napsané je to svižně, čtivě, zápletka funguje… Už se těším na další knihy autorky.

Sharon J. Bolton – Hloubka nenávisti

Další knihou z hromady je pokračování detektivní série s policistkou Lacey Flintovou. O této britské autorce jsem vám psala už před lety, že patří mezi moje nejoblíbenější britské autory detektivek, a zase mi to naprosto potvrdilo. Sice je to pořádný macek, ale stránky mi mizely pod rukama a příběh jsem si užívala. Je důležité mít přečtené předchozí díly, jinak vám mnoho souvislostí uteče, ale fakt to stojí za to.

Mariana Zapata – Všechny cesty vedou k tobě

Novince od mé oblíbené autorky slow burn romancí jsem samozřejmě neodolala a nebyla jsem zklamaná. Aurora se po letech nefunkčního vztahu s jedním muzikantem vrací zpět do Colorada, kde si chce najít práci a připomenout si dobu, kdy zde žila s maminkou. Seznamuje se s Rhodesem, který má syna ve střídavé péči a působí trochu jako bručoun. Ti dva si k sobě postupně hledají cestu a ukazují si po částech svou duši. Je to slow burn romance a to mě v poslední době baví mnohem více, než nějaké sexem nabušené románky. MZ tyto příběhy opravdu umí a taky tam je vždy nějaký příjemný humor, co stojí za to.

Julie Caplin – Hospůdka v Praze

Recenze na tuto knihu je zde.

T. L. Swan – Pan Spencer

Recenze je na tuto knihu je zde.

Henrik Fexeus, Camilla Läckberg – Fantom

Recenze na tuto knihu je zde.

Melanie Moreland – Ronanovo srdce

Ve volných chvílích, kdy jsem třeba někde čekala nebo měla pár minut, jsem si opět v telefonu otevřela eknihu od Melanie Moreland a užívala jsi dojemný a laskavý příběh Ronana a Beth. O této knize jsem zde psala už několikrát a pořád se mi líbí.

Jennifer Lynn Barnes – Poslední gambit

Nakonec tu mám i jeden vánoční dárek – Terezka mi nadělila třetí díl skvělé série o tajemství rodiny Hawthornů, kde se konečně vše vyjasnilo a taky se tu objevil nový padouch. Jsem docela ráda, že postavy, které mě štvaly, byly opravdu záporné:-D Celá série mě bavila, jestli máte rádi záhady a hádanky, vyzkoušejte to.

V prosinci jsem se zase konečně vrátila k mému obvyklému číslu třináct, a kdybych u něj vydržela, nezlobila bych. Za rok 2024 jsem tedy přečetla celkem 114 knih, což je za ty roky rozhodně to nejnižší číslo. Zkusím s tím v roce 2025 zase něco udělat, protože jsem byla zvyklá spíše na čísla začínající dvojkou… Jak se dařilo v roce 2024 číst vám? Napište mi:-)

Vaše Čičulka