Pojízdné knihkupectví šťastných konců – recenze

Krásný den,

americká spisovatelka Rebecca Raisin píše jemné romance a Pojízdné knihkupectví šťastných konců je třetí kniha, kterou jsem od ní četla. Jedná se o druhý díl série o pojízdných obchodech. Knihu vydalo nakladatelství Cosmopolis a já jsem ji získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Aria přesně ví, co chce – život na cestách ve svém obytném voze plném knih. Rozhodně ne žádnou romantiku.
Od smrti milovaného manžela už láska nemá v jejím životě místo. Jedinou výjimkou je ta z románů, kterými je jako majitelka pojízdného knihkupectví posedlá a obklopená.
Když se však Aria po pár sklenkách vína a karaoke na pódiu ocitne v náručí Jonathana, část jejího já poprvé po letech ožije.
Aby ho dostala z hlavy, vydává se na nezapomenutelné léto do Francie. Změní jí tato cesta navždy život?

zdroj

moje hodnocení:

Aria je mladá vdova, která pořád teskní po mrtvém manželovi TJ, kterého jí zabila rakovina. TJ byl skvělý, talentovaný a oblíbený učitel, milovný syn a oddaný manžel. Na jeho nemoc se přišlo pozdě a už se nedalo nic dělat. Jeho rodina Arie vyčítá, že se rozhodla mu splnit poslední přání, pořídila obytnou dodávku a odjeli spolu do Jezerní oblasti, na místo, které chtěl vždy vidět.

Nyní, několik let po jeho smrti, Aria pořád cestuje se svojí dodávkou, kde má pojízdné knihkupectví. Toulá se s ostatními kočovníky (z předchozího dílu známe Rosie a Maxe) a tak trochu myslí na sympatického Jonathana, kterého potkala jednou večer a strávila s ním příjemný večer. Jenže ona slíbila svému muži, že ho bude navždy milovat…

Shodou náhod se naše malá kočovná společnost vydává na road trip po Francii, kde si užívá místní delikatesy, lahodné francouzské víno, dech beroucí památky a tak nějak neustále naráží právě na Jonathana, ze kterého se vyklube poměrně slavný spisovatel a který je zrovna na svém francouzském turné.

První díl o Rosie mě bavil a byl napsaný s takovou lehkostí. Ne že by Aria nebyla sympatická, ale toto se mi akt nečetlo dobře. Jonathan nedostal vůbec žádný prostor a kromě malého intermezza s dědečkem ani nevím, proč bychom my, jako čtenáři, měli milovat. Aria si tvrdohlavě trvá na lásce k TJ a její chování je často docela iracionální.

Abych knihu jen nehanila, moc se mi líbí popisy prostředí a jídla. To se autorce opravdu povedlo, vše je velmi sugestivní a člověk má hned chuť vyzkoušet Rosiin speciální čaj a k tomu si dát nějaký jahodový dezertík a pak se jít projít po nějakém malebném francouzském městečku. Tato série je věnovaná očividně jen ženám, hlavní hrdinové sice mohou být milí a úžasní, ale nemají zde žádný prostor.

Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady. Lákala by vás cesta po jihozápadní Francii? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

8 thoughts on “Pojízdné knihkupectví šťastných konců – recenze

  1. Lucie

    Ahoj, asi to není kniha, kterou bych měla potřebu kupovat nebo nějak shánět, ale kdybych ji viděla třeba v knihovně, tak proč zase ne..

  2. Sabina

    Ahoj Haničko, přiznám se, že já jsem ohledně cest velmi skeptická ač přítel si šetří na obytňák mě to zas až tak neučarovala, ale třeba se to změní… Jen si to nedokážu moc představit, jsem tým normální postel, splachovací záchod a neomezeně vody ve sprše 😀 ve které mám soukromí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *