Krásný den,

prosinec utekl, ani nevím jak. Já jsem ho zahájila nemocí. I když mi vycházely testy negativní už v neděli, do práce jsem šla až ve čtvrtek, a kdybych neměla v poslední dva všední dny češtinu s maturanty a v pátek ples, vykašlala bych se na to. Každopádně jsem tedy byla v pátek na plese. Ještě předtím jsem stihla dojít s Martinem na oběd do Atolla, kde jsem měla kuřecí cordon bleu s bramborovou kaší. Večer jsme byli chvilku na maturitním plese, ale už v půl jedenácté jsme jeli domů. Fakt jsem byla unavená a pořád ten covid cítím. V sobotu jsme vyrazili na adventní trhy do Budějovic, al asi jsme trochu podcenili situaci. Všude byly davy lidí. Volné místo v restauraci jsme našli v nějaké vietnamské přímo na náměstí a ano, i já se zde najedla. Měla jsme smaženou rýži a kuře. Překvapivě to bylo dobré.

lakovací okénko: vínový Sally Hansen, tmavě fuchsiový Yves Rocher, béžový Gabriella Salvete + třpytivý zlatý Yves Rocher, zastřená fialový Yves Rocher

trocha kočičí roztomilosti:

V druhém prosincovém týdnu jsem stihla jeden oběd s mamkou. Byly jsme v restauraci V Tržnici, kde vaří dobře, pokud máte rádi takovou tu minutkovou klasiku. Blbě se tam ale leze, nahoru vedou takové šílené točité schody. Měla jsem smaženou vepřovou kapsu a hranolky. Měla jsem na to chuť, takže jsem byla spokojená.

Po delší době jsme byly na večeři s kamarádkou Oli. Předávaly jsme si i vánoční dárky, bylo to moc povedené. Skoro všude bylo obsazeno, takže jsme nakonec skončily v restauraci Maják, kde vaří dobře, mají obří porce a hodně slušné ceny. Měla jsem rolku z vepřového masa, k tomu poloviční hranolky. Protož jsem předtím skoro vůbec nejedla, objednala jsem si ještě palačinku, která byla luxusní.

Druhý den, to byla sobota, dorazila Terezka. Na tu jsem se hodně těšila, dlouho jsme se neviděly. Tradičně jsme šly na oběd do Atolla, kde si vždy dáváme pizzu. Obě dvě máme své oblíbence a pokaždé si dáváme tu samou:-) Já měla samozřejmě La Cremu. Po obědě nás vyzvedla mamka a jely jsme společně do kavárny Ulita, kde si to celá naše rodina moc oblíbila a překvapivě sem nejčastěji chodí taťka s jedním rodinným známým. Měla jsem horkou čokoládu, domácí limonádu a cheesecake se slaným karamelem. Jako vždy to bylo výtečné. Společně jsme tam strávily docela dost času, pak jsme odvezly Terku na bus a jely s mamkou ještě na nákup. Večer jsem měla ještě online němčinu.

Neděli jsem měla naplánovanou poměrně dlouho. Už v létě ode mě Milan (můj kolega) dostal jako dárek lístek na představení Lordi, které hraje Švandovo divadlo na Smíchově. V neděli navečer jsme tam ještě společně s mojí mamkou vyrazili. Naproti divadlu je skvělá kavárna, kam jsme zašli na večeři. Dali jsme si všichni tři anglickou snídani:-D K tomu dva kousky jejich koláčů, o které jsme se podělili. Já jsem k tomu měla ještě horkou čokoládu a domácí citronádu. Představení bylo jako vždy skvělé, já na něm byla podruhé, mamka snad dokonce potřetí.

Předposlední prosincový čtvrtek jsme měli v práci vánoční posezení. Jako překvapení nám na něm zahrály dvě žákyně několik písniček. Skupina našich žáků napříč obory a ročníky vytvořila hudební uskupení a hrají nám občas na schodech o velké přestávce a pak samozřejmě na dnech otevřených dveří. Vede je Verča, která s námi byla i v Anglii. Jejich koncert si vždy užiju. Posezení bylo příjemné, jídlo povedené, jenže pak nám dorazila zpráva o útoku v Praze a to tedy kompletně zničilo jakoukoliv náladu něco slavit.

Pátek byl hodně poznamenaný těmi tragickými událostmi. Dokonce jsme kvůli tomu mohli zkrátit výuku. Já jsem tedy byla zavalená administrativou, takže jsem stejně odcházela domů jako jedna z posledních asi v jednu (přišla jsem už před sedmou). Byla bych tam i delší dobu, ale spěchala jsem do restaurace maják, kde jsme měli zamluvený stůl. Moje babička totiž slavila 92. narozeniny, takže jsme měli slavnostní oběd. Ve stejné budově, jako je restaurace, se nachází i domov seniorů, kde máme babičku. Jelikož jsme si ji letos na Vánoce už nebrali domů (byla jsem přehlasována, že to pro babičku je už moc náročné), tak jsme jí dávali i vánoční dárky. Myslím si, že se oběd povedl a babička byla v celkem slušné formě. Jestli vás zajímá, co jsem měla k jídlu, byl to přírodní vepřový plátek a poloviční hranolky. Jako dezert měli rakvičku se šlehačkou.

V sobotu jsme měli jít všichni na koncert, ale byl vyhlášen státní smutek, takže se koncert přesunul na začátek ledna. To je rozhodně dobře, přišlo by mi divné, kdybych měla juchat v divadle. Doma jsem se tedy věnovala blogu, úklidu a taky zdobení vánočního stromku. V neděli byl Štědrý den a to jsme si všichni v poklidu užili. Na první vánoční svátek jsme jeli za rodinou do Hradce, na to se vždy těším. Večer pak přijel Martin a měli jsme naše společné Vánoce.

Mezi svátky jsem trochu odpočívala, hodně opravovala slohovky a písemky z dějepisu. Stihla jsem ale jít i s Oli do kina na českou komedii Jedeme na teambuilding, což se mi tedy dost líbilo a hodně jsem se nasmála. Není to žádný oscarový snímek, ale já jsem chtěla něco, kde se budu hlavně smát. Poslední pátek v měsíci jsme byli zase s babičkou na jídle. Měla takový horší den, ale snědla dvě rakvičky a kávu. Stihli jsme pak společně ještě nakoupit a pak se mi stala taková menší nehoda, kdy mě mamka omylem praštila kurem od auta do hlavy, ruky a ramene. Musím přiznat, že to pořád ještě dost bolí a docela mě to ten den vyřadilo z provozu, ale nemám nic rozseklého, tak aspoň že tak. Na Silvestra nemám žádné velké plány, budeme doma s Martinem (nebo možná pojedeme k jedněm známým).

Rok 2023 uběhl nějak rychle. Čím jsem starší, tím mi to přijde rychlejší. Já jsem moc ráda, že se povedly všechny ty cesty a zahraniční i domácí výlety. Taky se hodně dobře cítím v práci, ale to jste asi už pochopili z mých článků. A samozřejmě nemůžu vynechat tu zásadní změnu v osobním životě, která mi přijde úplně neuvěřitelná. Nedávám si žádná předsevzetí, nejsem moc schopná je plnit. Ale na příští rok jsem si naplánovala už nějaké zahraniční cesty, takže to vypadá, že vás vezmu s sebou minimálně do Ománu, Irska, Řecka a Skotska. Určitě ještě něco přibude, ale s Martinem jsme ještě nestihli naplánovat nějaké letní cesty. Ráda bych udržela jeden článek denně i když někdy se mi podaří vydat ho až odpoledne nebo navečer. Doufám, že vám to moc nevadí a že se na ně budete těšit. Všem přeji to nejlepší do nového roku, hodně pohody, zdraví, klidu a společných chvil s těmi, které máte nejraději.

Vaše Čičulka