Dítě noci – recenze

Krásný den,

thrillery a detektivky mě v poslední době fakt baví, a tak jsem samozřejmě nemohla odolat novince z nakladatelství Cosmopolis. Thriller se jmenuje Dítě noci, napsala ho americká spisovatelka Karen McQuestion a já jsem ho získala v rámci spolupráce.

oficiální popis:

Napínavý román o tom, že nikdy nevíme, kdo jsou vlastně naši sousedé.

Jedné chladné lednové noci vyjde Sharon na zahradu, aby mohla sledovat zatmění Měsíce. Místo toho ji ale zaujme něco zvláštního v domě hned za jejím dvorkem. Oknem do kuchyně vidí malou dívenku, jak myje nádobí. Jenomže Flemingovi, kteří tam žijí, žádné dítě v tomhle věku nemají, a i kdyby nakrásně měli, proč by dělalo domácí práce tak pozdě? Sharon by to nejspíš pustila z hlavy, ale pak se k ní nastěhuje opuštěná osmnáctiletá Niki a také si u sousedů všimne něčeho podivného. A když se obrátí na patřičné úřady a nemá to žádný efekt, pustí se nakonec do pátrání na vlastní pěst.

zdroj

moje hodnocení:

Příběh se točí kolem dvou sousedních domů. V tom menších z nich žije Sharon, starší dáma v důchodu. Její dcera Amy je právnička a požádala Sharon o laskavost – aby se ujala osiřelé dívky Niki. Sharon Amy samozřejmě vyhoví a s Niki si od začátku rozumí. Druhý dům obývá bohatá rodina s jedním pubertálním synem. Právě proto je Sharon překvapena, když jednou v noci vidí v sousedním okně malou holčičku mýt nádobí. Myslí si, že se spletla, ale pak si dalších podivností všimne i Niki a společně začnou pátrat.

Kniha je psaná z pohledu hned několika postav, takže čtenář od začátku získává informace z různého prostředí. Sharonin laskavý pohled na svět, vyplašená a nedůvěřivá Niki, která má ráda jen Amy, malá holčička Mia, co neví nic moc o skutečném světě, jedna naprosto šílená ženská, jeden obtloustlý puberťák, jenž přemýšlí, jak se má zachovat správně…

Toto není nějak drastický thriller, napětí tu stoupá pomalu, zápletka postupně graduje. Samotný závěr je asi nejakčnější částí knihy. Trochu jsem se bála nějakých hororových prvků, když jsem viděla ten název, ale není třeba, vše je v pohodě a čtenář se jen občas trošinku zachvěje.

Román je napsaný velmi čtivě, přečetla jsem ho během jednoho dne a šlo to úplně samo. Kromě dojemného příběhu malé Mii mě moc bavily pasáže s Niki a její pohled na svět. Ona mi přišla asi nejvíce uvěřitelná a právě její vývoj mě hodně zaujal. I když vlastně od začátku jako čtenáři víme, kdo je zde největším záporákem, ve čtení to nijak nevadí.

Za zaslání knihy ještě jednou děkuji nakladatelství Cosmopolis a vy ji seženete na stránkách Grady. Jaký máte vztah k detektivkám a thrillerům vy? Napište mi:-)

Vaše Čičulka

6 thoughts on “Dítě noci – recenze

  1. Stáňa

    Hani, myslím, že můj vztah k thrillerům a detektivkám znáš ;-). Čtu je fakt hodně – určitě je to nejzastoupenější žánr v mém čtenářském porfoliu. Tohle vypadá docela zajímavě.
    Krásný den

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *