Dublin – srpen 2016

Krásný den,

dnešní článek je věnovaný všem milovníkům cestování a Irska. S kamarádkou Janou jsme se na konci jara domluvily, že se v srpnu vydáme do irského Dublinu. Jely jsme na vlastní pěst, vše jsme si plánovaly a zařizovaly samy a nikde nebyl žádný problém.

cesta tam

Jelikož jsme jely jen na pár dnů, rozhodly jsme se letět, protože to výrazně ušetří čas. Letenky jsme si omrkly na internetu a kupovala jsem je já přes příbramskou cestovku Action Travel, kde nám pan Ženíšek tedy letenky zdarma zařídil, peníze jsem přinesla přímo jemu. Letenky stály cca 4500 Kč. Jana měla pouze příruční zavazadlo, já si doplatila 900 Kč za klasický kufr.

Letěly jsme z pražského Letiště Václava Havla z prvního terminálu. Odbavení bylo v pohodě, ani jsem dlouho nečekala při odevzdání kufru. Pas a letenku nám kontrolovali třikrát, což mi přijde v pořádku. Letěly jsme se společností Ryanair, servis na palubě byl velmi milý a člověk se v pohodě domluvil anglicky. Během letu se jídlo nepodávalo, ale každý si mohl koupit pití i jídlo u stewardů. Já jsem si koupila bagetu a džus už na letišti u Paula, takže jsem byla spokojená a v pohodě se najedla z vlastních zásob. Let byl bez problémů, jediná malinkatá krize byla u dávání příručního zavazadla nahoru. Mám 160 cm a prostě tam pořádně nedosáhnu.

Po příletu jsme prošly zase další kontrolou (jen jednou), kufr už mi jezdil na pásu, takže jsme se nikde nezdržely. Jana napsala bytné Aubrey, ta hned vzápětí poslala instrukce, kde nás vyzvedne. To místo jsme bez problémů našly, Audrey tam na nás už s manželem čekala a hned jsme mohli vyrazit domů.

ubytování

S Janou jsme se domluvily, že budeme bydlet v rodinách. Obě jsme komunikativní, domluvíme se anglicky celkem bez problémů (Jana mnohem lépe) a s ubytováním v rodinách máme dobré zkušenosti. Rodiny najdete na stránkách www.homestay.com a určitě to vychází jako nejlevnější varianta bydlení. Naší rodinou byli Audrey a Tom, manželé ve středních letech, kteří měli klasickou řadovku v přístavní čtvrti Clontarch. Dostaly jsme pokoj, kde byly dvě postele, skříň, stůl, noční stolek. Klasický pokoj. Každá jsme měla i osušku, což bylo fajn. Cena za ubytování byla 25 euro za noc pro jednoho. V ceně byla jejich klasická snídaně – tousty, máslo, marmelády, med, mléko, cornflaky, káva a čaj. Marmelád bylo asi pět druhů, to samé platí i o lupíncích, takže každý si musí vybrat:-) S Audrey jsme byly domluvené, že nás za 15 euro odveze z letiště a při odletu nás tam zase vezme. Tato domluva nám hodně pomohla a dost to ulehčila. Pro každou z nás byl připravený klíč o domu a pro mě i lítačka na jejich MHD. Ta se dá v různých obchodech nabít podle potřeby.

MHD

V Dublinu jezdí busy, tramvaje a vlak. My jsme používaly jen MHD, na kterou jsme měly obě lítačku. Jana Vlastní, já ji dostala od domácích. Jedna jízda stojí 2,60 euro, což je dost. Pokud znáte název zastávky, můžete ji říct řidiči a je to poměrově nějak levnější. Problém je, že nikde ty názvy napsané nejsou. MHD jezdí hodně podle sebe, na jízdní řády moc nedbá. V Irsku se jezdí nalevo a busy jsou tam klasicky britsky dvoupatrové. Pokud nemáte tu lítačku, tak musíte mít přesný obnos v mincích, jinak máte smůlu.

taxi

Náš program byl především po večerech, takže když jsme se večer vracely domů, tak MHD už nejezdila (jezdí do půl jedenácté). Braly jsme si tedy taxi, a i když jsme bydlely cca 25 minut busem od centra, tak taxi tak drahé nebylo. Platily jsme vždy cca 16 euro za obě, což docela jde.

jídlo

O snídani už víte, tak to opakovat už nebudu. Jiné jídlo jsme objednané neměly a podle mě to je dobře. Miluji Irsko, Irové jsou skvělí lidé, ale vařit prostě neumějí. Jídlo je tam dost drahé, opravdu jsem byla nemile překvapená, jak ještě za tu dobu, co tam jezdím, zdražilo. Kupovala jsem si většinou jen plátkový sýr a bagetu, což mě vyšlo na cca 8 euro. Oběd jsem většinou řešila fastfoodem (ať žije mekáč, že). Tam mě cola, nugetky, hranolky, sýrové kousky a 4 omáčky vyšly na deset euro. Najedená jsem byla až do večeře a ušlo to. Na nábřeží jsem při jedné procháze objevila podnik Kennedy´s, kde byla pekárna a malé bistro. V bistru jsem byla dvakrát na obědě – vždy jsem si dala ciabattu se šunkou  a sýrem za 6,25 euro. Jinak mám pro vás malý tip, pokud také nevyhledáváte irskou kuchyni – na ulici, kde je Temple Bar, je i česká hospoda Czech Inn. Vede ji velmi sympatická paní z Plzně a mají tam českou klasiku (díkybohu!).

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *